Imrich Rešeta
12. 09. 2020 07:01
Zdroj: Filmové studio Barrandov
Radoslav Brzobohatý hrál často nesmlouvavé a odhodlané muže, i když v soukromí byl přívětivý a pohodový. Díky tomu se vypořádal také s odsunem na vedlejší kolej, který ho čekal po trezorových filmech Všichni dobří rodáci a Ucho.
Pocházel z námořnické rodiny, jeho pradědeček, dědeček i otec se plavili po světových mořích, ale on po nich zdědil jenom mužnou figuru.
Fotogalerie
Brzo ho totiž zlákala literatura a místo moře zasvětil život umění a ovládl jak divadlo, tak film a televizi.
Život na plátně
Většinou dostával role zásadových chlapů, kteří dělají to, co je správné. Objevuje v kriminálkách, byť ne vždy stojí na té správné straně zákona, jako třeba v případě komedie Pěnička a Paraplíčko (1970), v níž si zahrál bývalého kasaře Pěničku, který doplatí na své city k prostitutce v podání Jiřiny Bohdalové.
Ale to už k Brzobohatému patří, jeho figury mají víc rozměrů a neuspokojí se jenom s tím, co lze vidět na první pohled. V jejich chování je cítit život, a je jedno, jestli hraje malou roli v televizi, nebo je na něm samotném postaven celý film.
V kontrastu s mužným vzezřením a chlapáckým vystupováním na něj spolupracovníci vzpomínají jako na přívětivého pohodáře, který si nedělal těžkou hlavu ani ze složitých podmínek. Ty ho dostihly po několika odvážných filmech ze 70. let minulého století. Některé z jeho nejslavnějších a nejlepších snímků, Všichni dobří rodáci (1968) a Ucho (1970), totiž vznikly v období uvolnění poměrů, a nastupující režim je nedokázal strávit. Skončily v trezoru a Radoslav Brzobohatý se v jistém smyslu octl na vedlejší koleji. Velké a výrazné role se mu na nějakou dobu začaly vyhýbat.
Námořník bez moře
Radoslav Brzobohatý se narodil 13. září 1932 ve slovenském městě Vrútky a byť se rodina záhy přestěhovala na Valašsko, vřelý vztah ke Slovensku mu vydržel po celý život. Později tady potkal i svou třetí manželku Hanu Gregorovou.
Ještě než se přes lásku k literatuře dostal do divadla, vyučil se za mechanika pletařských strojů. Původně sice studoval na gymnáziu, ale z něj byl vyloučen v kvintě. Psal se rok 1948, nešlo však o politické důvody, s kamarády vyvedl nějaký průšvih. Když se škola po několika týdnech ozvala, že se může vrátit, prý to jako hrdý Valach odmítl a místo toho šel raději do učení v Krnově. Tam se dostal do ochotnického spolku a jedno z jejich vystoupení viděl zájezd z Národního divadla. Mladého Brzobohatého si všiml legendární Ladislav Pešek, který mu pak doporučil jít na DAMU.
Otec Jaroslav ho ale stejně viděl jako budoucího námořníka, který bude táhnout dál rodinnou tradici. S tím, že se syn dal na herectví, se prý smířil až po televizní inscenaci Cesta řeky k moři (1966), v níž si Radoslav zahrál námořníka Martina Edena ze stejnojmenného románu Jacka Londona. Otec mu pak zavolal, že je to už v pořádku.
Z divadla do divadla
Radoslav Brzobohatý po studiích na DAMU prošel několika divadly v Mostě nebo Olomouci a trvalo přes deset let, než konečně zakotvil v Divadle na Vinohradech, kde strávil víc než tři dekády. A šlo patrně o nejsilnější období celého souboru.
Když tam pak začal mít nouzi o velké role, rozhodl se s divadlem skončit. Jenže manželka Hana Gregorová to nenechala jen tak a přemluvila ho, ať pokračuje. A díky tomu vzniklo dodnes fungující Divadlo Radka Brzobohatého, které spolu založili v roce 2002.
Slavný herec zemřel 12. září 2012, den před svými 80. narozeninami, kvůli prasklé výduti břišní aorty. Pracoval do poslední chvíle, ještě pár hodin před svým odchodem točil seriál Vyprávěj. Místem jeho posledního odpočinku je Vyšehradský hřbitov.
