Jednou z nejrozporuplnějších postav úspěšného seriálu Černobyl z produkce HBO je představitel sovětské vlády Boris Ščerbina. V seriálu k tragédii zpočátku přistupoval s typickou arogancí papaláše, kterému jsou životy řadových lidí úplně ukradené. Záhy však zjistil skutečnou hloubku neštěstí a z nabubřelého politika se proměnil v muže, který měl lví podíl na záchraně situace. Jaký byl ve skutečnosti?
Fotogalerie
Na jednu stranu tvrdý a nekompromisní zástupce Rady ministrů, na druhou stranu muž, který vědomě riskoval vlastní zdraví při organizování likvidačních prací po tragédii na černobylské jaderné elektrárně.
Rozený organizátor
Ščerbina byl pocházel z doněcké oblasti a studoval na Charkovské univerzitě na inženýra železniční dopravy. Řízení a organizaci měl Ščerbina nejspíš v krvi, jelikož ještě během druhé světové války řídil v charkovské oblasti vojenskou železniční dopravu. Později se věnoval i partijním povinnostem a velkou část života strávil na Sibiři, kde pomáhal budovat a vytvářet systém průmyslové těžby a zpracování ropy a zemního plynu.
Ščerbina dorazil na místo katastrofy jako jeden z prvním představitelů sovětské vlády. Jeho úkolem bylo zlikvidovat následky výbuchu jaderné elektrárny a zachránit zbytky zničeného kolosu, jelikož vláda chtěla elektrárnu v ideálním případě opět zprovoznit.
Další příběhy hrdinů z Černobylu najdete zde:
- Černobylský inženýr Sitnikov: Dobrovolně si šel pro smrt. Vdova popsala tehdejší utrpení
- Rozdrtily ho žhavé trosky reaktoru: Málo známý osud Chodemčuka, vůbec první oběti černobylské katastrofy
- Ve vteřině přišel o obličej: Černobylský šéf směny Perevozčenko se podíval přímo do vybuchlého reaktoru
- Operátor Černobylu Akimov: Na těle mu nezbyl milimetr zdravé kůže, přesto bojoval
- Statečný hasič z Černobylu: Vdova popsala jeho poslední dny života
Likvidace katastrofy
Jakmile Ščerbina dorazil na místo katastrofy, zjistil, že situace je mnohem vážnější, než se zdálo. Po prozkoumání oblasti a získání informací od odborníků rozhodl o okamžité evakuaci města Pripjať a jeho nejbližšího okolí. Ščerbina kladl důraz na to, že obyvatelé by se měli o nutnosti evakuace dozvědět z rozhlasu, kde tato informace jim měla být představena klidným a organizovaným hlasem. S jeho přispěním tak evakuace proběhla rychle a operativně.
Sám Ščerbina, stejně jako mnoho dalších, místo neopustil a věnoval se dalšími odborníky likvidaci následků exploze. Jednalo se o hašení požárů, vytvoření speciálního krytu nad čtvrtým havarovaným blokem i deaktivace území. Ščerbina také velmi kolegiálně spolupracoval například s Legasovem nebo i generály Tarakanovem i Antočkinem. Ščerbina byl při organizování likvidačních prací stejně jako mnozí jiní odborníci, vojáci i hasiči vystaven ozáření. A to se později projevilo i na jeho zdraví.
Spolupráce s Československem
Když v Arménii došlo k ničivému zemětřesení v roce 1988, povolala vláda na místo katastrofy opět Ščerbinu kvůli likvidaci následků. Díky Ščerbinovi byli v tomto roce přizvání k záchranným akcím i profesionálové z Československa a Rakouska, kteří používali speciální techniku a vycvičené záchranářské psy. Všichni jeho spolupracovníci si ale během záchranářské mise všimli, že Ščerbinovo zdraví bylo značně oslabeno, i když si už v té době postarší muž na zdravotní problémy nikdy nestěžoval. Ščerbina zemřel 22. sprna roku 1990 ve věku 70 let.