Barbara Lorenzová
08. 10. 2018 20:17
Zdroj: csfd.cz
Miloval publikum a publikum milovalo jeho. Spíše než v divadle, hrál ve filmech a moderoval televizní estrády. Jeho humor a veselý přístup k životu miloval snad každý. Diváky odzbrojoval svým srdečným úsměvem a lidovým vypravěčstvím.
Mnohými je považován za nejlepšího českého herce všech dob. Narodil se 9. října 1929 v Ivančicích. Od dětství byl fascinován komediantstvím a pouličním uměním. To se však ale nelíbilo jeho otci a Vladimír musel vystudovat průmyslovou školu a začít pracovat ve strojírenství, divadlo ho však i přesto silně přitahovalo. Po přijetí na JAMU si ho všiml E.F.Burian a angažoval ho do svého divadla. Na jeho popud si změnil jméno z Vladislava na Vladimíra.
Menšík si vyzkoušel život v divadle, nicméně ho začaly vábit televizní obrazovky. Poprvé na sebe upozornil ve filmu "Dědeček automobil". V té době se kvůli tomuto filmu rozkmotřil s E.F.Burianem a odešel z divadla. Podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov a v divadle se už objevoval jen sporadicky.
Na přelomu 50. A 60. let se jeho filmová kariéra rozjela naplno. Zazářil ve Formanově filmu „Lásky jedné plavovlásky“ a od 70. let hrál převážně v komediích. Publikum ho milovalo, proto také nespočetně krát účinkoval v televizi jako bavič, konferenciér a vypravěč. Před publikem se cítil jako ryba ve vodě.
Měl vysoké pracovní nasazení. Kontakt s lidmi miloval, a proto si nemohl upřít ani jedno vystoupení, do toho také živil část rodiny, a tak se musel otáčet. Bohužel se tento hektický způsob života začal projevovat na jeho zdraví. Nebránil se kouření ani alkoholu, také při sobě nosil vždy značné množství léků, které v tehdejším Československu ani nebyly dostupné.
Každý ho zná také z pořadu „Bakaláři“. Toto natáčení prý neměl rád, pořad považoval jako „kouli u nohy“, protože se tam cítil sevřen banálním textem. Vladimír měl rád volnost, improvizaci a každé jeho vystoupení bylo vždy naprosto originální.
Snad pro jeho vrozený smysl pro humor nebo touhu odejít dřív do penze, vydával se celý život za o pět let staršího. Narodil se v roce 1929, ale jelikož někdo udělal na úřadě chybu, připsal mu rok narození 1924 a Vladimír to tak nechal být. Vladimír Menšík hrál závodně házenou, uměl hrát na piano i na mandolínu. Byl dvakrát ženatý. S každou ženou měl dvě děti. Nejmladší Martina se jako jediná stala také herečkou. Deset let byl ve straně KSČ, ze které však byl vyloučen pro pasivitu.
Naposledy stál před kamerou 27. května 1988 s Jitkou Molavcovou v pořadu Abeceda. Už tam ho museli podpírat. Jeho silné astma, celoživotní vášeň pro cigarety, alkohol a vysoké pracovní tempo si vybralo svoji daň. Vladimír Menšík, kouzelný člověk, skvělý herec a bavič zemřel 29. května 1988 v Brně.
