Imrich Rešeta
06. 10. 2020 17:34
Zdroj: Columbia TriStar
Čtyřmi Oscary oceněný historický snímek Spartakus měl premiéru 6. října 1960. Kirk Douglas si ho doslova vydupal ze země a zachránil tak kariéru slavného scénáristy Daltona Trumba.
Když Kirk Douglas nedostal hlavní roli v historickém snímku Ben Hur (1959) a místo něj s Římany zápolil Charlton Heston, rozhodl se natočit si něco podobného sám.
Fotogalerie
Koupil práva na román Spartakus od Howarda Fasta a pustil se do projektu, který změnil Hollywood.
Kirk Douglas přebírá otěže
Byl to nakonec doslova závod, protože vlastní film o Spartakovi chystal i další hollywoodský titan Yul Brynner. Jenže Douglas si na psaní scénáře povolal geniálního Daltona Trumba, který byl v té době dlouhá léta na takzvané černé listině kvůli členství v Komunistické straně, a ten napsal Spartaka za neuvěřitelné dva týdny. Brynnerův film už nikdy nevznikl.
Původně se uvažovalo nad tím, že by Trumbovo jméno v titulcích nahradil pseudonym, nebo se tam objeví režisér Stanley Kubrick či Kirk Douglas, ale nakonec si herec postavil hlavu, zavolal do studia Universal, aby Daltonovi vystavili povolení ke vstupu. Po letech strávených v ilegalitě se autor scénářů k filmům jako Třicet vteřin nad Tokiem (1944) nebo Prázdniny v Římě (1953) konečně vrátil na půdu, kde to všechno vzniká.
To, co začal Kirk Douglas, když ho veřejně rehabilitoval oficiální spoluprací, dokonal tehdy ještě jen budoucí americký prezident John F. Kennedy. Na projekci Spartaka šel i navzdory protestům. A přispěl k tomu, že černá listina ztratila opodstatnění.
Stanley Kubrick jde do války
Kirk Douglas, který ve filmu nejen hrál hlavní roli, ale také jej produkoval a použil na výrobu vlastní peníze, měl na place největší slovo. Původního režiséra Anthonyho Manna vyhodil po prvním týdnu natáčení, protože se tvůrce necítil jistě v tak velkém projektu. Na dobové poměry šlo o nákladný film za 12 milionů dolarů, co je dnes asi desetkrát tolik, který měl přes 10 000 herců a komparzistů a ohromné exteriérové scény.
Douglas proto oslovil Stanleyho Kubricka, s nímž už předtím natočil výtečné drama o nesmyslnosti války Stezky slávy (1957). Režisér sice souhlasil, ale později toho litoval. Bojoval nejen se studiem, které mělo jiné představy o tom, kolik toho natočí za den, a musel také vystřihnout téměř všechny krvavější scény, ale nelíbil se mu ani scénář, protože Spartakus mu z něj vycházel jako člověk bez chyb a slabostí.
Jde o jediný Kubrickův snímek, nad nímž neměl úplnou kontrolu, a byť se Spartakus nejen že zařadil mezi komerčně nejúspěšnější filmy své doby a dodnes patří i mezi ty nejslavnější, distancoval se od něj.
