Barbara Lorenzová
08. 01. 2019 10:51
Zdroj: wikipedia
První operaci, jež umožnila změnu pohlaví z muže na ženu podstoupila dánská malířka Lili Elbe, která se narodila jako muž Einar Wegener. Její touha stát se ženou byla silnější než strach z rizika z tehdy ještě experimentální operace. Jak tento experiment ve třicátých letech dopadl?
Narodil se jako muž
Einar se narodil 28. prosince 1882 v dánském městě Vejle. Na studia odešel do Kodaně, kde se zapsal na Královskou dánskou akademii výtvarného umění. Tam se seznámil se svojí budoucí ženou Gerdou Gottlieb. Spojovala je vášeň ke kresbě a malování.
Vrátil se domů
Kolem roku 1908 se ale stalo něco zásadního. Gerda malovala lidské portréty. Jednoho dne měla malovat svoji kamarádku, která ale nemohla, a tak ze žertu navrhla, aby Gerdě pózoval její manžel Einar. Ten zprvu odmítal, ale poté do dámských punčošek, lodiček a šatů přeci jen vklouznul. Jak potom sám vypovídal, „byl to pocit, jako když se vrátíte domů“. Pro Einara byla tato zkušenost zlomová, jelikož v něm probudila něco, co celý život ukrýval v hloubi duše.
Zrodila se Lili
Od té doby začal Einar Gerdě pózovat dobrovolně. Jedna z jejich přítelkyň ho nazvala Lili a toto jméno jeho alter ega mu už zůstalo. Lidé si ho často pletli se ženou, Einar vypadal jako žena v přestrojení víc než jako muž. Čím dál častěji vycházel v ženských šatech i ven a sama Gerda ho v této hře „na Lili“ podporovala. Našla v ní ideální objekt svojí tvorby. Když se zjistilo, že žena na obrazech je malířčin manžel, propukl skandál a dvojice raději z Dánska odjela. Zakotvili v Paříži, kde byla Lili představována jako Einarova sestra.
Lili si novou roli užívala
Lili a Gerda byli nerozlučná dvojka. Na plesech prý Lili flirtovala s muži a dokonce s nimi navazovala intimní poměr. Gerda všemu přihlížela, ale údajně jí to nevadilo proto, že sama měla dost mužských nápadníků a pravděpodobně to byla lesbička.
Po nějaké době Lili přestaly ženské převleky stačit a cítila se ve svém mužském těle čím dál tím hůř. Propadala kvůli tomu depresím, které ale nikdo nechtěl léčit a od Einarova problému dávali psychiatři ruce pryč. Někteří ho označovali za schizofrenika, jiní za homosexuála. V roce 1930 se rozhodla jít na operaci, která ji jednou provždy zbaví toho odporného těla.
Operace
Průkopníkem léčení jakýchkoliv odchylek byl tehdy německý lékař Magnus Hirschfeld, který založil první skupinu za práva lidí LGBTI. V roce 1919 založil Sexuologický intitut a jako první se pokusil o chirurgickou změnu pohlaví. O tom se dozvěděla i Lili, a tak v roce 1930 podstoupila v jeho instituci kastraci.
Při její druhé operaci vedené dr. Warnekrosem jí byly do dutiny břišní transplantovány zdravé vaječníky. Krátce poté absolvovala třetí operaci, která nebyla blíže specifikována. O několik týdnů později podstoupila svou čtvrtou operaci kvůli bolestem v oblasti podbřišku, kdy jí byly odstraněny transplantované vaječníky.
Tělo se bránilo a tyto implantáty nepřijalo za své. Lili zemřela kvůli komplikacím, které způsobila transplantace vaječníků, avšak její smrt nastala až o rok a půl později, tři měsíce po její páté operaci, jejímž účelem bylo umožnit Lili být matkou. Lili byla pohřbena v Drážďanech roku 1931 pod svým ženským jménem. Lili si napsala vlastní autobiografii „Man Into Woman".
Na motivy tohoto příběhu vznikl snímek Dánská dívka, který věrně kopíruje osud Lili Elbe a jeho ženy Gerdy, jejichž sňatek byl ve skutečností anulován.
