V Praze patřily k nejvýznamnějším tvůrcům předválečné československé módy. Zatímco modely Hanny Podolské si mohla dovolit i střední vrstva, salón Oldřicha Rosenbauma byl exkluzivní a málokdo se mohl stát jeho zákazníkem. V podstatě si obě značky konkurovaly, ale v zájmu obou salónů spolu musely i spolupracovat.
Oldřich Rosenbaum
Byl významný pražský a později newyorský krejčí a majitel módního salonu Na příkopech. Narodil se roku 1896 do německojazyčné rodiny židovského obchodníka. Potom, co jeho matka ovdověla, založila krejčovství, které v roce 1907 rozšířila na módní salón. Oldřich se tedy dostal k módě velice jednoduše, protože salón po matce zdědil. Nicméně na vysokou úroveň, na které salón za první republiky byl, ho dostal právě on. Salon přestěhoval na Národní třídu a rozšířil jej. Během 20. let vybudoval prestižní značku, která úspěšně konkurovala Hanně Podolské, v té době vyhlášené krejčové.
Oldřich po úspěchu v Čechách otevřel pobočku ve Vídni. Jeho modely byly velice kvalitní a do detailu propracované. Za kvalitu jeho modelů si rády připlatily osobnosti z vyšší společnosti. Rosenbaum také šil pro filmová studia na Barrandově. Jelikož měl židovský původ, v roce 1938 zlikvidoval svoji firmu a odjel do Paříže, protože cítil, že v Praze začíná přituhovat. V roce 1939 se přeplavil do Ameriky, kde začala jeho druhá kariéra. Za oceánem se stal velmi známým a jeho salón oblékal velké hvězdy, jako prezidenta Harryho Trumana, Ginger Rogers nebo Marlene Dietrich. Jelikož bylo jeho jméno v Americe komplikované, přejmenoval se na Oldric Royce. Pod tím pak vystupoval. Oldřich svůj salón v Americe vedl až do poloviny šedesátých let. Do vlasti se už nikdy nevrátil, zemřel v Americe.
Hanna Podolská
Narodila se v Hesensku (Německo) v roce 1880. Po smrti jejího otce se rodina přestěhovala do Prahy. Vyučila se zde švadlenou a postupně se vypracovala na jednu z nejvýznamnějších tvůrkyň předválečné československé módy a majitelku nejvyhlášenějšího módního salonu období 30. a 40. let 20. století.
Začátky podnikání
Hanna po neshodách s mistrovou odešla z učení a začala šít po domech. Byla talentovaná, tudíž měla zakázek dost, výdělkem pak podporovala svoji matku a zbytek rodiny. V roce 1905 otevřela svůj první salón v Nuslích, kde už zaměstnávala dvě švadleny. Podniku se dařilo a tak v roce 1914 svůj salón přestěhovala do centra Prahy na roh Jungmanovy a Vodičkovy ulice. Po roce otevřela ateliér v paláci Lucerna, kde i s rodinou bydlela. Po první světové válce se ateliér postupně měnil na luxusní módní dům. V meziválečném období dům zaměstnával několik desítek švadlen a po krátké době Podolská v Lucerně uspořádala první módní přehlídku v Praze a vůbec v celé republice.
Podolská postupně zapojila do podniku celou svojí rodinu. Spolupracovala s významnými fotografy, kreslíři, pořádala módní přehlídky a začalo se jí přezdívat česká Coco Chanel. Mezi její zákaznice patřily významné osobnosti, jako první dáma Hana Benešová, herečka Růžena Nasková, Andula Sedláčková, Adina Mandlová, Lída Baarová, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jiřina Šejbalová, operní pěvkyně Jarmila Novotná nebo Marie Baťová, manželka zakladatele obuvnického impéria. Svého času se musely dámy prokazovat před vstupem na Pražský hrad, tím, že mají šaty ušité právě od Podolské. Bylo to tehdy bráno jako záruka profesionálního provedení.
Její salón se jmenoval „Modelový dům dámských toilettes Hanna Podolská”, který se po boku podniku Oldřicha Rosenbauma záhy zařadil k nejvýznamnějším a nejluxusnějším salonům dámské módy v Praze i v celém meziválečném Československu. Oba módní domy kromě klasických oděvů dělaly i kožichy, klobouky, noční prádlo a župany nebo obuv, přičemž ve výrobě kostýmů a plášťů vynikala právě Podolská, zatímco Rosenbaum se specializoval spíše na róby a šaty. Oba podnikatelé vytvářeli vlastní kolekce, prezentovali je na sezónních i polosezónních přehlídkách a do jisté míry i spolupracovali, když si po návratu z pařížských módních přehlídek pravidelně telefonovali ve snaze vyhnout se produkci podobných modelů.
Fotogalerie