Olga Ross
10. 06. 2019 13:15
Zdroj: HBO/Youtube
Mrazivý, sugestivní, věrně dokumentující nejhorší poválečnou jadernou katastrofu! Tak recenzenti hovoří o seriálu Černobyl, který se vyšplhal na první příčku oblíbenosti mezi diváky! Mezi nejsilnější linky seriálu patří osud hasiče Vasilije Ignatenka, který na místo tragédie dorazil mezi prvními a po dvou týdnech zemřel strašlivou smrtí. Vdova Ludmila po mnoha letech popsala poslední chvíle svého manžela.
Fotogalerie
Od jaderné katastrofy, jejíž radiační mrak pokryl většinu Evropy a západní část bývalého Sovětského svazu, uplynulo 33 let. O seriálu Černobyl se v této souvislosti hovoří jako o televizním počinu, který veškeré tehdejší hrůzy popisuje historicky velmi věrně. A to platí i o osudu statečného běloruského hasiče Vasilije Ignatenka (také se uvádí jako Ignatěnko) a jeho ženy Ludmily, která byla původem z Ukrajiny. Ta svůj příběh zveřejnila v knize Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové. Ignatenková si havárii a poslední chvíle svého muže pamatuje tak, jakoby se vše odehrálo teprve včera.
Další příběhy hrdinů z Černobylu najdete zde:
- Rozdrtily ho žhavé trosky reaktoru: Málo známý osud Chodemčuka, vůbec první oběti černobylské katastrofy
- Operátor z Černobylu Kurguz: Kůže z něj visela v cárech, záchrana kolegů pro něj však byla přednější
- Černobylský inženýr Sitnikov: Dobrovolně si šel pro smrt. Vdova popsala tehdejší utrpení
- Ve vteřině přišel o obličej: Černobylský šéf směny Perevozčenko se podíval přímo do vybuchlého reaktoru
- Operátor Černobylu Akimov: Na těle mu nezbyl milimetr zdravé kůže, přesto bojoval
- Černobylský likvidátor Ščerbina: Z papaláše se stal hrdinou, který pracoval i s československými záchranáři
Krátké, ale šťastné manželství
Mladí novomanželé spolu v roce 1986 byli teprve tři roky a na svět měli brzy přivítat své druhé dítě, na které se Vasilij i Ludmila po prvním potratu velmi těšili. Ludmila v knize vyprávěla, že do svého muže se zamilovala velmi rychle - byl chytrý, pohledný a také trochu drzý. Oné osudové noci mladá žena, které bylo teprve 22 let, nemohla spát. Se svým pětadvacetiletým mužem žila v hasičské ubytovně ve městě Pripjať, které obývali převážně zaměstnanci elektrárny. Sama Ludmila byla vyučenou kuchařkou a v Černobylu pracovala jako cukrářka.
Osudová noc
Krátce po půlnoci 26. dubna v Černobylu vybuchl čtvrtý jaderný reaktor a Vasilij Ignatenko okamžitě vyrazil i s dalšími hasiči na místo neštěstí. Ludmila na svého muže stačila ještě z balkonu křiknout, kam se chystá. Vasilij jí ale řekl, ať si jde lehnout, že se brzy vrátí. Příště se novomanželé viděli až v nemocnici.
Ludmila se o osudu svého muže, který byl s rozsáhlými zraněními převezen na speciální radiologické oddělení v moskevské nemocnici, dozvěděla v sedm hodin ráno od manželky vedoucího hasičské stanice v Pripjati. Neváhala a za manželem okamžitě vyrazila. Jen náhodou se jí podařilo chytit jediný vlak, který danou oblastí projížděl.
Tragédie v nemocnici
Ignatenkové se v nemocnici ujala sama primářka a řekla jí, že Vasilij utrpěl smrtelnou dávku radiace, když se pokoušel uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru. Za manželem však Ludmilu nechtěla pustit, protože se správně domnívala, že mladá žena je těhotná. Ludmila ale těhotenství zapřela - měla štíhlou postavu, na které jiný stav nebyl znát. Nehledě na hrozbu vysoké radiace se k manželovi dostala.
Následující dny s hrůzou sledovala, jak se jí milovaný Vasilij doslova rozpadá před očima. Podle jejích slov se z něj každý den stával jiný člověk. Spáleniny začaly pronikat na povrch. Nejdříve se na rtech, jazyku i tváři Vasilije objevily malé ranky, které se rozrůstaly, sliznice se začala, podle slov Ludmily, odlupovat v celých pruzích.
Sestra darovala dřeň
Lékaři se Vasilije zoufale snažili zachránit a uvažovali o transplantaci kostní dřeně. Jako nejvhodnější dárce se ukázala jeho malá dvanáctiletá sestra, zákrok ale sám Vasilij odmítl. Dárcem se nakonec stala jeho starší osmadvacetiletá sestra, avšak ani transplantace hasiče nezachránila. Vasilij Ignatenko v nemocnici umíral déle než dva týdny a na následky ozáření zemřel 13. května 1986. Později se dočkal dvou vysokých vyznamenání, Řádu rudého praporu a Řádu svobody.
Ludmilu bohužel za několik měsíců čekalo další velké neštěstí. Na svět přivedla dceru Natašu, která ale kvůli vrozené srdeční vadě způsobené silnou radiací během čtyř dnů zemřela. Ignatenková dodnes tvrdí, že jí její dcera zachránila život, protože následky radiace si údajně převzala na sebe.
Na závěr alespoň jedna douška, která vzbuzuje naději. Lékaři Ludmile prorokovali, že nikdy nebude mít děti. Mýlili se, má zdravého syna...
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA FOTKY SKUTEČNÝCH MANŽELŮ IGNATENKOVÝCH.
