Na dlouhých třicet let bylo hlavní město Německa rozděleno na Východ a Západ. Zeď nerozdělovala jenom město, nýbrž se stala symbolem studené války, která rozdělila na dva tábory celý svět. Berlínská zeď byla stržena přesně před 29 lety, 9. listopadu 1989.
Nečekaná výstavba zdi
Berlínská zeď byla postavena 13. srpna 1961 a byla nejznámějším symbolem studené války. V noci z 12 na 13.srpna 1961 obsadily ozbrojené síly NDR hranice k Západnímu Berlínu a přerušily, nejdříve jen pomocí ostnatého drátu, spojení mezi východním a Západním Berlínem.
V příštích měsících došlo k vybudování opevnění hranic mezi NDR a SRN, tentokrát už betonovou tři a půl metru vysokou zdí, uvnitř které byly ocelové dráty, aby se nedala ničím rozbourat. Východní blok se tak nadobro oddělil od okolních států a hranice se začala označovat jako “železná opona.” Zeď byla postavena z více částí. Ze západní části byla složena z betonových panelů ve tvaru převráceného písmene T. Zeď byla dlouhá 165 km. Hranice, která vedla skrze Berlín měla 45 km, 120 km hranice pak probíhala okolo západního Berlína a oddělovala ho od Braniborska.
Pokusy o útěk
Krátce po násilném rozdělení Východu a Západu docházelo k dramatickým pokusům o útěk z východní části. Na místech, kde zeď ještě nebyla dostatečně vysoká nebo chráněná, respektive v domech, které stály přímo u zdi a kde ještě nebyla zabetonována okna, se stovkám občanů podařil útěk do západních sektorů, často s nasazením vlastního života.
Z Východu na Západ nemohla přeběhnout ani myšička, natož člověk. Kdo byl chycen, byl nekompromisně postřelen a většinou nechán napospas osudu. Ověřených obětí je 125, ale pravděpodobně jich bylo více. Nejznámějším neúspěšným uprchlíkem byl teprve osmnáctiletý Peter Fechter. Ten se v roce 1962 pokusil o útěk, jenže právě v “pásmu smrti” byl postřelen východoněmeckou pohraniční hlídkou. Údajně přes pět tisíc lidí zdolalo tuto ohyzdnou hranici. Tunely, kterými se prchalo za svobodou jsou mimojiné vyobrazeny dnes na místech, kudy zeď vedla.
Pád berlínské zdi
Pád berlínské zdi přišel tak rychle, jako její výstavba. 9. listopadu v sedm hodin večer oznámil jeden z předních funkcionářů Günter Schabowski, že cesty do západní části jsou odteď povoleny přes všechny pohraniční přechody. Tímto oznámením se začaly v příštích hodinách davy lidí valit přes berlínské hraniční přechody a v 11 h východoněmecká stráž kapitulovala.
Okolí zdi dnes
Jedinými většími zachovalými zbytky zdi jsou East Side Gallery a dva malé úseky (první mezi Postupimským náměstím (Potsdamer Platz) a Checkpoint Charlie, kde se nachází i muzeum berlínské zdi a druhý na Bernauer Straße. Postupem času se vybudovala dlážděná čára, která označuje, kudy zeď vedla. Nyní podél pozůstatků zdi vede naučná cyklostezka, kde lidé mohou jet po stopách berlínské zdi.
Tzv. Maurweg je dlouhá 165 km a dnes je jednou z největších berlínských atrakcí. Lidé se mohou zastavit u tunelů, kterými se prchalo na svobodu, míjejí i zámeckou věž, kde se ukrývali východoněmečtí odstřelovači a nebo mohou zastavit u pomníčků obětí, kterým se útěk nepovedl.
Fotogalerie