Barbara Lorenzová
03. 01. 2019 14:45
Zdroj: Facebook
Byla krutá, nesmlouvavá, z dnešního pohledu až úchylná. Koupala se údajně v krvi mladých dívek, podle Guinessovy knihy rekordů je jednou z největších masových vražedkyň. Alžběta Báthoryová alias Čachtická paní řádila v letech 1585 až 1610. Pojďme si připomenout její krutost, za který ji stihl před 408 lety trest.
Sadismus v krvi
Krvavá hraběnka měla na kontě údajně kolem 650 obětí a to je z dnešního pohledu opravdu silný kalibr. Alžbětiny předkové patřili v Uhersku a Sedmihradsku k nejvlivnější elitě, spřízněni přes sňatky s Habsburky. Po staletí se v jejich rodinných větvích projevovaly určité povahové rysy - samolibost, pýcha, sadismus a krutost. Jejich dynastie měla velkou moc, ze které také pramenil pocit, že si mohou vše dovolit a vše jim projde.
Neurotička s násilnickými sklony
Alžběta se narodila 7. srpna 1560 v Nyirbátoru (dnes město na východě Maďarska). Byla krásná a v 15 letech se provdala za Františka Nádasdyho, který byl velitelem uherských vojsk. Alžběta s ním měla pět dětí, z toho dvě zemřely. Alžběta nesnášela ostré světlo, bolela jí z toho hlava a také si chránila svoji bledou kůži. Proto musely být místnosti neustále zatemňovány závěsy.
Alžběta se vyžívala v trestání svých poddaných a později i mučení mladých dívek. Drábové pro ni unášeli mladá děvčata, jejichž tělo a genitálie Čachtická paní s oblibou mučila. Disponovala širokou škálou mučících praktik. Od obyčejného mrskání, pálení kopřivami a ohněm, přes máčení v ledové vodě, škrcení, až po strkání žhavých předmětů do genitálií.
Hraběnce nahrával fakt, že v té době probíhala patnáctiletá válka proti Turkům, proto se tolik neřešila nějaká nezvěstná dívka a Alžbětě její kruté počínání tak dlouho procházelo.
Otřesné praktiky
Zdá se, že pozdější sadisti by se mohli od hraběnky učit. Nejvíce se vyžívala ve zděšeném a bezmocném výrazu týraných děvčat. Strkala jim jehly pod nehty, vytrhávala končetiny z kloubů..Kolem sebe měla skupinu 4 pomocníků, kteří ji oběti zajišťovaly. Byl to Ján Ujváry, zvaný Ficko, který hraběnce zajišťoval přísun „nového masa“ a k ruce mu byli fúrie Helena Jó, Dorota Szentesová a Katarína Benecká. Ty se nejednou řádění své paní účastnili.
Ne vždy prý své oběti zabila. Podle svědků, byli oběti po Alžbětině masakru, prý tak popálené, že nemohli ani nastoupit do kočáru. “Mrtvoly byly pochovávány různě - na hřbitově, na poli, v obilních jamách. Jednou byly zahrabány tak nedbale, že rozkládající se těla vyhrabali psi a roznášeli je po dvoře,” uvedli poté svědci.
Konec srandy
V roce 1604 zemřel Alžbetin muž František a hraběnka se usadila v Čachticích. Tam ve svých násilnických kratochvílích pokračovala. Zde se také začala rodit legenda, kterou zpopularizoval spisovatel Jožo Nitranský. Otřesným praktikám začalo odzvonívat v roce 1608, kdy po Rudolfovi II. nastoupil na uherský trůn císař Matyáš II. a o rok později se stal uherským palatinem jistý Juraj Thurzo. A právě ten se zaměřil na stížnosti a zprávy o vražedné krvavé hraběnce.
Pravda pomalu ale jistě začala vyplouvat na povrch a jelikož byla Alžběta z váženého rodu, Thurzo dělala všechno proto, aby ji uchránil před katem a hanbou. Také je možné, že byl její milenec. Alžběta byla nucena přepsat svůj majetek na děti a 2. ledna 1611 začal soud ve Velké Bytči, který poslal Ficka a jeho tři pomocné síly na smrt. Ficko byl popraven a jeho pomocnice byly mučeny a následně upáleny.
Nedostala trest smrti
Sama hraběnka katovi unikla, dostala domácí vězení v komnatě čachtického hradu, ale před soudem se už potom nikdy neocitla. Alžběta byla zazděna v jedné místnosti čachtického hradu, kde ještě tři roky přežívala a 21. srpna 1614 zemřela. Po její smrti se vyskytly spekulace, že byla otrávena.
Legendy kolují dál
Neznám je přesný počet obětí, mohlo jich být podle svědků od 37 do 80, ale i pře 600. Seznam obětí se však nikdy nenašel a proto o této sadistické postavě koluje tolik legend a zůstává atraktivní pro spisovatele i filmaře i v dnešní době. Jako sadistickou perverzní vražedkyni, nejlépe s lesbickými sklony, koupající se v lidské krvi zmučených pannen, ji lidé vnímají dodnes a i když by na tom byla jen polovina pravdy, tato image jí sedí, přiznejme si, nejlépe.
Fotogalerie
