Veronika Mottlová
30. 12. 2019 07:54
Zdroj: Wikimedia Commons
Narodila se do chudé francouzské rodiny. Přesto se dokázala velmi rychle vypracovat – z tkalcovské dcerky až na milenku krále Ludvíka XV. Znáte osud Jeanne-Antoinette Poisson, nebo lépe – markýzy de Pompadour? Narodila se před 298 lety a zemřela na zákeřnou nemoc příliš mladá...
Madame de Pompadour (29. prosince 1721 – 15. dubna 1764) byla chytrá a dokonce vzdělaná. Byla talentovaná a zajímala se o herectví, zpěv i tanec. Milovala literaturu. Byla i štědrou mecenáškou, především v oblasti architektury. Snažila se proniknout do oblasti politiky – a úspěšně. Vždyť ovlivňovala samotného francouzského krále.
Fotogalerie
Záhada jejího původu
Jeanne-Antoinette měla být údajně běžného měšťanského původu, ale historikové se domnívají, že mohla být dcerou finančníka Le Tormant de Tournehem. Tomu by nasvědčoval i jeho pozdější zájem o její další osud. Její matka se totiž před sňatkem živila coby „společnice” pro vyšší vrstvy a ani po svatbě se své “kariéry” nevzdala.
Vzdělání Jeanne získala v klášteře voršilek v Poissy, kam ji otec umístil poté, co se dostal do tíživé finanční situace. Zlepšila se, až když matka požádala o rozluku. O další vývoj se již postaral “strýček”,jak ho Jeanne nazývala, Le Tormant de Tournehem.
Nejdříve se vdala do nižší šlechty
Byla mladá a velmi krásná a díky Tournehemovi navštěvovala pařížské salony, kde se setkávala s předními osobnostmi své doby. Jmenovaný se ji rozhodl provdat za svého synovce Charlese-Guillauma d´Etiolles. Ke svatbě došlo 9. března 1741 a tímto se Jeanne stala členkou nižší šlechty.
Mladý pár se usadil na panství Etiolles, které shodou okolností leželo v blízkosti královských pozemků. Také se stali Tournehemovými dědici. Po devíti měsících se jim narodil syn, ale ten bohužel zakrátko zemřel. Roku 1744 se pak narodila dcera Alexandrina. Jeanne žila bohatým společenským životem nejen v Etiolles, ale i v Paříži. Milovala divadlo a dokonce si na svém panství vybudovala vlastní scénu.
Vzestup na výsluní
Okolo krásné Jeanne se král Ludvík mihl prý již několikrát, ale osudovými se měly stát až narozeniny jeho syna, dauphina Ludvíka, roku 1745 během slavnostního plesu. A šlo to velmi rychle. Již v dubnu téhož roku na Jeanne čekala vlastní komnata v paláci Versailles. Celý proces ale provázely nemilé události, konkrétně pak nutnost rozluky manželství. Řekněme, že manžel štěstím zrovna neoplýval, ale postavit se králi Francie prostě nebylo možné. A tak ….
Zrodila se markýza de Pompadour
Král vykoupil uvolněný titul, jméno Pompadour i zámek tohoto jména. Vše pak věnoval již své milence Jeanne. Nová markýza byla u královského dvora oficiálně představena 14. září 1745. Zpočátku byla snad přijata vlídně, i když následník trůnu podle všeho úplně nadšen nebyl. Od té doby se markýza ve Versailles zabydlela a pokračovala ve svém životním stylu. Tančila, hrála divadlo a snažila se proniknout do politiky.
Vliv na krále
Markýza de Pompadour se ukázala být velice prozřetelnou dámou. Místo toho, aby bojovala s královo manželkou Marií, snažila se naopak jejich vztah vylepšit. Královna a její potomstvo jí přesto pohrdali a dávali jí to okatě najevo. To jí ale ve vzestupu evidentně nezabránilo.
Coby markýza si přišla na značné jmění. Zámek Pompadour a zámeček Crécy nebyly jediné její majetky. Roku 1748 koupila Elysejský palác, který nechala přestavět. Bez jejího vlivu by nevznikla ani École Militaire (vojenská škola) v Paříži.
Nedělala vše jen pro sebe
Samozřejmě se postarala o svou rodinu, ale věnovala se i charitě. Měla ráda Voltairea a Rousseaua. Sbírala sochy a knihy. Věnovala se výtvarnému umění, malovala, zajímala se o keramiku a módu. Dokonce se setkala s malým Amadeem Mozartem.
Zemřela příliš mladá
Ke konci života již byla velmi nemocná. Přestože její místo dávno převzaly mladší společnice, její vliv na krále nezeslábl. Její život vyhasl v pouhých 42 letech pravděpodobně na následky plicní tuberkulózy. Smrt Jeanne krále velmi zasáhla. S velkými poctami ji nechal převést do Paříže. Její hrob však byl za Velké francouzské revoluce zdevastován.
