Zuzana Aidomoanová
10. 08. 2019 08:00
Zdroj: Archiv
Pokud si myslíte, že zakladatelem ženského skautingu u nás musel být dobře urostlý sportovec, pak se mýlíte. Zakladatelkou a propagátorkou českého dívčího skautingu byla Vlasta Koseová rozená Štěpánová. Její příběh je fascinující i dnes...
Slovo „nejde“ byste ve slovníku Vlasty Koseové našli jen zřídka. Pro ni prostě všechno šlo. Sice ne lehce a na první pokus, ale nakonec to vyšlo. Tak sama na závěr svého života bilancovala. A měla pravdu...
Fotogalerie
Vlasta Koseová se narodila do rodiny železničního úředníka. Rodina byla pobožná a k novotám moderní doby zdrženlivá. Jen Vlastina paličatost ji dovedla na studia. O ně se doma musela obrazně prát, ale nakonec vyhrála. Nejdříve složila maturitu na dívčím lyceu v Holešovicích, pak studovala na vyšší sociální škole, při které složila zkoušku z francouzštiny. A protože Čechy jí byly malé, rozjela se do Ameriky, kde v roce 1923 úspěšně absolvovala Vassar College ve státě New York.
Velká Vlasta vám to ukáže
Ke skautingu Koseovou dovedl její tehdejší přítel Václav Jelen, který byl vůdcem 2. pražského oddílu. Svou lásku podporoval ve snaze založit dívčí skauting. Brzy vedla jako hlavní vedoucí první tábor družiny Sasanek a po něm 1. oddíl skautek. Během studia v Americe posílala do Čech dopisy o americkém skautingu, jeden z nich byl zařazen do Příručky dívčího skautingu, publikovala také v časopise Junák a Vůdce. Snažila se rovněž vychovávat své nástupkyně, v roce 1938 vystřídala Emilii Milčicovou na postu náčelníka a byla jím až do roku 1968.
Přezdívalo se jí Velká Vlasta, a to především proto, že nikdy nevelela, ale diskutovala a vysvětlovala. Děvčata ji tak následovala při každém rozhodnutí. Za svou činnost dostala řadu ocenění jako Řád Stříbrného trojlístku, Skautská láska, Stříbrný syrinx, Junácký kříž a další zahraniční ocenění. „Skauting mi pomohl překonat všechny těžké chvíle v životě, chtěla jsem pracovat s mládeží, předávat jim skutečný smysl života,“ vzpomínala ve stáří Koseová.
Osud si s ní pohrál
Po první světové válce se stala na popud Alice Masarykové tajemnicí Československého červeného kříže, v té době se vdala za Jaroslava Koseho a společně s ním strávila šest let v Ženevě. V roce 1924 se jim narodila jediná dcera Eva, která byla od narození neslyšící, což přimělo Vlastu Koseovou k práci ve prospěch Spolku pro neslyšící. Její manžel byl během druhé světové války popraven, neboť mimo jiné v předválečné době ostře kritizoval nacistické Německo. Vlasta po návratu ze Švýcarska pokračovala v práci pro Československý červený kříž.
Tak trochu osudová žena
„Velká Vlasta“ byla nejen morální oporou a vzorem, ale také trochu femme fatale. Zejména po smrti manžela zaháněla smutek prací i svým nesmírným šarmem. Mezi její milence podle kuloárů patřili přední intelektuálové, ale třeba i známý herec Zdeněk Štěpánek či Jaroslav Marvan.
Koseová už se nikdy nevdala, zato si užívala života plnými doušky. A to až do své smrti v roce 1973. Její ostatky jsou uloženy na Vyšehradském hřbitově mezi mnoha jejími přáteli.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA FASCINUJÍCÍ ŽIVOT ZAKLADATELKY ČESKÉHO SKAUTINGU VLASTY KOSEOVÉ:
