Barbara Lorenzová
23. 11. 2018 14:53
Zdroj: wpolityce.pl
Námětem pro film Úkryt v ZOO byl slavný příběh Jana Żabińského a jeho rodiny, která ve varšavské zoo - přímo mezi výběhy a voliérami - zachránila během druhé světové války celkem tři sta Židů. Předlohou pro snímek byly vzpomínky Żabińského manželky Antoniny, které v Polsku vyšly v roce 1968 pod názvem "Lidé a zvířata".
Na základě této knihy napsala v roce 2007 americká spisovatelka Diane Ackermanová román "The Zookeeper's Wife". Právě ten nakonec zaujal americké filmaře.
Signál Offenbachova opereta
Jedné chladné prosincové noci roku 1943 na dveře vily ředitele varšavské zoologické zahrady Jana Żabińského zaklepala vyděšená žena v potrhaném oblečení. Jmenovala se Regina Kenigsweinová, dcera židovského zelináře, který před válkou dodával do ZOO ve Varšavě krmení pro zvířata.
Zatímco Regina sála ve dveřích, z nitra domu se ozýval úryvek z Offenbachovy operety "Krásná Helena". Šlo o smluvený signál pro všechny tajné obyvatele domu.
Po prvních taktech hudby se ukrývající se Židé rozběhli do svých tajných skrýší ve skříních, na půdě, ve sklepě nebo v podzemním tunelu, který vede z domu pryč.
Vyděšená Židovka Regina naštěstí nebyla nepřítel. Hledala jen útočiště poté, co jiné úkryty ve Varšavě, obsazené nacisty, selhaly. Manželé Żabińští neváhali poskytnout pomoc i jí. A brzy i celé její židovské rodině. Podobná situace se v domě Jana Żabińského opakovala během nacistické okupace Polska mnohokrát.
Varšava byla za války z větší části nenávratně zničena. Snímek se proto natáčel v u nás na pražském holešovickém Výstavišti a v Josefově, který si "zahrál" varšavské ghetto.
Zachránili stovky Židů
Ředitel Żabiński vedl varšavskou zoologickou zahradu od roku 1929. Spolu se svou ženou Antoninou tuto instituci nejen řídili, ale taky v ní žili.
Když v roce 1939 na Varšavu zaútočila německá armáda, bomby dopadly i na areál zoo. Část zvířat při tom zahynula, část (především velké šelmy) museli manželé Żabińští zastřelit, protože jejich případný útěk by ohrozil obyvatele města.
Některá zvířata si nacističtí okupanti odvezli do německých zoologických zahrad. Na prázdných pozemcích vznikly zeleninové záhonky. Jan Żabiński tu začal kvůli obživě ZOO chovat prasata.
S pomocí manželky a syna ukrýval v opuštěných klecích a pavilonech lidi, zbraně a munici, obstarával falešné doklady a bezpečné úkryty. Za pomoc Židům přitom nacisté hrozili zbylému obyvatelstvu trestem smrti - pomocníkovi i celé jeho rodině.
Židé vyhledávali jakýkoliv únik
Varšavští Židé v té době zoufale hledali jakýkoli únik. V přelidněném ghettu žilo skoro 40 procent obyvatel Varšavy, panoval tam tragický nedostatek potravin i léků. Lidé umírali vysílením a pohřební služba často nestačila mrtvá těla odvážet. Jan Żabiński si pod záminkou, že potřebuje krmení pro prasata, vyřídil propustku do ghetta a svážel odtud pomyje a odpadky.
Během války prošlo Żabińského zoologickou zahradou kolem tří set Židů. Někteří tu žili dlouhé měsíce, jiní jen pár dní, než se pro ně našel bezpečný úkryt. Zoo byla přitom velmi frekventovaným místem, chodili sem civilisté pečující o zeleninové záhony i němečtí vojáci, kteří odebírali velkou část chovaných prasat.
Jak ve svých vzpomínkách napsala Antonina Żabińská, nikoho zřejmě nenapadlo, že by ukrývali uprchlíky všem na očích.
Fotogalerie
