Velkou část našeho snažení tvoří touha po štěstí, někdo jejímu naplnění může věnovat i celý život. Magazín Psychology Today uvádí tři způsoby, jak se štěstí dobrat pomocí vědy.
Některé dny jsou lepší, jiné horší. Někdy je tráva zelenější i na naší straně plotu, jindy se „závistivě“ koukáme jen na druhou stranu. Ale i ty špatné dny je možné zlepšit. Zkuste někdy návod magazínu Psychology Today.
Jak na štěstí
První rada by mohla znít – přestaňte být dokonalí. Někdy se říká, že dokonalost je nepřítelem dobra. Je samozřejmě dobré mít vysoké cíle a neslevovat ze svých nároků. Ale tlak vedoucí k jejich naplnění naopak může způsobovat vyhoření nebo pocit nenaplnění. Když se zbavíte perfekcionistických ideálů, sníží se duševní zátěž. To vám umožní ocenit prosté potěšení z „dělání věcí“, místo pocitu tlaku, který přichází s potřebou „dělat věci dobře“.
Druhá rada zní – buďte společenští. Psychology Today píše, že trocha času o samotě, v klidu a tichu je něco, co je potřeba si vážit. Jenže s důrazem na slovo „trochu“. Velké množství výzkumů ukázalo, že styk s vrstevníky představuje spolehlivý způsob, jak si zlepšit náladu. A je přínosem i pro introvertní lidi. Podle studie publikované v Journal of Anxiety Disorders mají lidé se sociální úzkostí stejné potěšení z času stráveného s ostatními jako jejich extrovertnější protějšky.
A už se dostáváme ke třetímu bodu – odpouštějte. A také sami sobě. Je přirozené chtít po lidech odpovědnost za věci, které udělali. Jenže je tady jedno ale. Tíha všech prohřešků, kterých se vůči vám lidé v minulosti dopustili, nebo i pocit viny vůči nám samým, může mít velké psychické následky. A podle studie zveřejněné v Journal of Personality and Social Psychology je jedním z těchto důsledků pocit dehumanizace. To znamená, že lidé sami sebe hodnotí jako méně emocionální a inteligentní, ale také více povrchní a chladné. A to ve srovnání s těmi, kteří dovedou odpustit.
A jakým způsobem děláte ze špatného dne dobrý vy?