Barbara Lorenzová
08. 11. 2018 16:07
Zdroj: ceskatelevize.cz
Existuje proroctví, které praví, že až se najdou ostatky svaté Anežky České, které prý řádové sestry z klášterního chrámu odnesly před nájezdem husitů, nastanou v Čechách klidné a šťastné časy. Toto proroctví nemusí být tak úplně scestné, jelikož pár dní po jejím svatořečení, dne 12. 11. 1989, se totalitní režim sesypal, jako domeček z karet. Je to náhoda, nebo má tato světice ještě 730 let po své smrti nedozírný vliv na český národ?
Těžký úděl princezny
Anežka Přemyslovna se narodila v lednu roku 1211, jako nejmladší dcera velkého českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie Uherské. Patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců. Působila jako řeholnice – abatyše kláštera Na Františku a byla také výraznou osobností politického a společenského života.
Již ve 3 letech byla dána na vychování do klášterního prostředí v Třebnici a zejména v Doksanech, kde se jí dostalo na svou dobu rozsáhlého vzdělání. Jak bylo tehdy zvykem, stala se loutkou v mocenských hrách svého otce, který ji vybíral nápadníky a ženichy nikoliv podle srdce princezny, ale v zájmu upevnění přemyslovské moci. V 15 letech byla zasnoubena s anglickým králem Jindřichem III., ten však po čtyřech letech zasnoubení zrušil. Mezi nápadníky byl též štaufský císař Fridrich II., jehož však Anežka odmítla a rozhodla se pro řeholní život.
Zakladatelka mužských i ženských klášterů
V roce 1232 založila klášter křížovníků s červenou hvězdou, jediný původně český řeholní řád, jehož členy mohli být pouze Češi rodem po obou rodičích. V roce 1234 založila podvojný klášter řehole sv. Františka, dnes jsou řeholníci zváni Minorité a Klarisky. Se sv. Klárou, zakladatelkou řádu Klarisek vedla čilou korespondenci. Anežka se stala první představenou. Smysl svého řeholního působení spatřovala v láskyplné pokorné a obětavé službě nemocným a spolusestrám a právě tato činnost je spojována se zázraky, které se jí přičítají.
Jako příslušnice panovnického rodu měla i velký politický vliv. Podílela se na vladařských rozhodnutích svého bratra krále Václava I. i svého synovce Přemysla Otakara II. V jeho sporu s Rudolfem I. Habsburským obhajovala zájmy své přemyslovské dynastie. Před osudovou bitvou na Moravském poli v roce 1278 předpověděla její výsledek i následující události.
Blahoslavení, svatořečení
O její svatořečení se snažila na počátku 14. století však neúspěšně jiná významná příslušnice rodu, Eliška Přemyslovna. Stejně jako její syn, císař Karel IV. , byla Anežka blahoslavena až teprve roku 1874 z podnětu pražského arcibiskupa Bedřicha Josefa Schwarzenbergera.
Proces kanonizace byl ukončen 12. listopadu 1989, kdy za účasti tisíců českých poutníků a k nevoli režimu, byla papežem Janem Pavlem II., prohlášena za svatou. O týden později začala sametová revoluce.
Poselství Anežky Přemyslovny
Život Svaté Anežky České může být zdrojem inspirace i pro nás. Vzdala se svých pozic plynoucích z příslušnosti k vladařskému rodu, dokázala si zachovat svou ženskou hrdost, pokoru, důstojnost a smyslem jejího života se stala služba druhým, chudákům, nemocným a potřebným. Dnes žijeme v úplně jiné době, jsme obklopeni hojností, materiálními statky. Zvládáme nemoci, neexistuje hladomor.
Většina z nás se však i v tomto světě blahobytu marně pídí po štěstí, marně hledá smysl života. S jistotou lze říct, že v tomto měla naše slavná Přemyslovna jasno. Pokud budou nalezeny její ostatky, snad po jejím vzoru konečně začne v naší zemi vítězit pravda nad lží a láska nad nenávistí.
