Imrich Rešeta
22. 04. 2020 09:51
Zdroj: Wikimedia Commons/John McConnell, NASA, SiBr4, Public Domain
Den Země se poprvé slavil v San Franciscu v roce 1970 a vedle ekologických myšlenek zazněly i protesty proti válce ve Vietnamu. Ta už je dávno minulostí, ale s ekologií je pořád co dělat. Nejrozšířenější svátek na světě, který jde napříč generacemi a náboženstvími, má za sebou kulaté půlstoletí.
Začalo to před půlstoletím snahou upoutat pozornost na to, co se děje s naší planetou. Dekády velkých aut s ještě větší spotřebou benzínu, a společností, které se v zájmu maximalizace zisků neohlížely na životní prostředí, si vyžádali reakci.
Fotogalerie
V ovzduší končící éry volné lásky a hippies, kterou uťalo zavraždění Sharon Tate, se najednou vynořil prostor pro něco nového. Z duchovních výšin a svobody se lidé obrátili k vlastní planetě.
Zrození Dne Země
Na setkání UNESCO v San Franciscu v roce 1969 navrhl mírový aktivista John McConnell, aby se ustanovil den, který by byl věnován naší planetě a slavit se mělo 21. března 1970, tedy v první jarní den. McDonnell také později vytvořil dodnes používanou neoficiální vlajku události se slavnou fotografií NASA s názvem Modrá skleněnka. Ikonický snímek planety na vlajce plave v modrém poli.
Za prvním opravdovým Dnem Země ale stojí senátor Gaylord Nelson, který byl svědkem dopadu ropné skvrny v Santa Barbara v Kalifornii v roce 1969 a chtěl využít energii mládežnického, anti-vietnamského válečného hnutí k prosazení environmentálních opatření.
Chytře se spolehl na studenty a rozšíření myšlenky po univerzitních kampusech, co vyústilo do masivní akce. Pojem Den Země se vetřel do národního povědomí a 22. dubna 1970 demonstrovalo od pobřeží k pobřeží dvacet milionů Američanů, co v té době představovalo deset procent populace.
Planeta reaguje
Velký rozmach Dne Země přinesla devadesátá léta, kdy už bylo do původně amerického svátku zapojených 141 zemí z celého světa a připomínalo si ho přes 200 milionů lidí. Od roku 1990 se slaví také u nás a hlavní myšlenkou dekády byla recyklace.
V novém miléniu vzrostl počet zapojených zemí na 184, velkou roli začal sehrávat internet a do popředí se vedle globálního oteplovaní dostala potřeba využívání zdrojů zelené energie. Rok 2010 přinesl mírnou změnu směru a plán na vysázení miliardy stromů, k jehož naplnění došlo o dva roky později.
A jak je to letos? Opatření v oblasti zlepšení klimatu jsou ve stínu pandemie koronaviru, který znemožnil na dnes plánovaná masová shromáždění a všechno se přesouvá do online prostoru. Odhaduje se, že přitáhne pozornost miliardy lidí z víc jak 190 zemí.
Už teď se mluví o tom, jaký dopad by to mohl mít Den Země v listopadových amerických prezidentských volbách. Jestli si v USA znovu získá respekt věda, odbornost a inovátoři. A převezmou vůdčí roli při ochraně planety před devastací klimatu, která trvale ochuzuje nejen lidské vyhlídky, ale i život jako takový.
Na střípky z minulých Dnů Země se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroj: independent.co.uk, wikipedia.org
