Imrich Rešeta
24. 11. 2020 15:41
Zdroj: China National Space Administration
Čínská mise Chang´e 5 naváže tam, kde jiné světové mocnosti přestaly před 44 lety, a doveze vzácné vzorky měsíčních hornin. Ambice nejlidnatější země jsou ale o poznání větší.
Možná nakonec dojde k dalším kosmickým závodům. Čína má momentálně na cestě misi k Marsu, a protože se i kvůli politickým důvodům nemůže kamarádit s NASA, pracuje na vlastních projektech, kterými se chce ukázat před světem.
Dolování na Měsíci
Nosná raketa Long March 5 vynesla v pondělí do vesmíru loď Chang´e 5. Tím se začala 23 dnů trvající mise, jejímž cílem je přivézt na Zemi vzorky z Měsíce. K tomu došlo naposledy v 70. letech, poté zůstala naše přirozená družice trochu stranou.
Chang´e 5 úspěšně vstoupila na předem stanovenou dráhu a zahájila přibližně 112 hodin trvající cestu tam. Kosmická loď vážící 8,2 tuny stráví ve vesmíru 23 dnů, v jejichž průběhu přistane na Měsíci, vyvrtá díru přibližně 2 metry hlubokou a nabere 2 kilogramy hornin. Návrat je naplánován na 15.-16. prosince. Chang´e 5 přistane v čínské provincii Dorbod Banner, která se nachází ve Vnitřním Mongolsku. Pokud půjde všechno dobře, stane se Čína po USA a Sovětském svazu jen třetí zemí historie, která přiveze vzorky z Měsíce. Čína je trojkou také v oblasti vysílání lidí do vesmíru, její taikonaut, jak se říká čínským kosmonautům, se podíval mimo naší planetu v roce 2003.
Působení mise na Měsíci je omezeno na jeden lunární den, respektive 14 pozemských dnů, protože jí chybí radioizotopové topné jednotky, díky kterým by odolala chladným nocím. Zatímco přes lunární den může teplota vystoupat až na 130 stupňů Celsia, v průběhu lunární noci klesne na -170 stupňů.
Bohyně na cestě
Chang´e 5 byla pojmenovaná podle nesmírně krásné čínské bohyně Měsíce a představuje dosud nejambicióznější misi země. Její úspěch by byl velkým pokrokem čínského vesmírného programu a připraví půdu pro získávání vzorků z Marsu, nebo dokonce vybudování měsíční základny se stabilní posádkou. Na Měsíci už téměř dva roky působí mise Chang´e 4, která přistála na jeho relativně neprozkoumané odvrácené straně a shromažďuje údaje z měření radiace.
Podle magazínu Time Čína stále častěji spolupracuje na misích i s jinými zeměmi. Ale zatímco jí třeba Evropská kosmická agentura bude poskytovat informace důležité pro misi Chang´e 5, americké zákony, vojenská rivalita a obviněním z krádeže technologií brání spolupráci s NASA, včetně účasti na Mezinárodní vesmírné stanici. To zemi přimělo zahájit práce na vlastní vesmírné stanici a dalších programech, pokud se tedy chce prosadit v kosmu. A podle všeho chce, protože tamější politický systém je dobytí vesmíru výrazně nakloněn.
Zdroje: asteroid.news, time.com
