Miyuki Ishikawa - za toto jméno se v Japonsku dodnes stydí. Tato sériová vražedkyně se během čtyř let dopustila až 169 vražd. Zřejmě je vůbec nejhorší vražedkyní novorozenců, kterých jako porodní asistentka zabila více než stovku.
Miyuki Ishikawa se narodila v roce 1897, vraždila ve čtyřicátých letech minulého století, tehdy pracovala jako porodní asistentka. Když její hrůzné činy vešly ve známost, tvrdila, že pomáhá společnosti tím, že zabíjí děti chudých rodičů, kteří neměli prostředky na to, aby je uživili. To podle ní bylo i nad síly sociálních a charitativních služeb.
Fotogalerie
Realita ale byla temnější. Ve skutečnosti si s manželem Takeshi Ishikawou od chudých rodičů nechala za vraždy bohatě zaplatit, což jim zdůvodňovali tím, že by výchova jejich nechtěných dětí byla mnohem dražší...
Většina kolegů a kolegyň byla podobnými praktikami znechucena, avšak našli se i nadšení spolupachatelé, jako třeba doktor Shiro Nakayama, který vypomáhal falšováním úmrtních listů. V Japonsku přitom podobné praktiky nebyly ojedinělou záležitostí, docházelo k četným podobným případům. Roku 1930 bylo několik lidí z Tokia obviněno z vražd 41 pěstounských dětí, v roce 1933 pak Hatsutaro Kawamata z vraždy nejméně 25 dětí.
Japonská vláda o situaci věděla, přesto tyto vraždy neřešila (částečně na tom zřejmě nesla vinu tradice, která se o práva malých dětí nikterak nestarala).
Miyuki Ishikawa byla zatčena náhodou, když dva policisté objevili v lednu 1948 ostatky pěti dětí. Nechali provést pitvu a zjistili, že nezemřely přirozenými příčinami. O tři dny později byla Miyuki zatčena. Vinu házela na rodiče dětí, protože to prý byli oni, kdo děti opustil. Nejprve dostala osmiletý trest, manžel s lékařem, který vystavoval úmrtní listy, pak vyfasovali čtyři roky. V roce 1952 nejvyšší soud všem snížil tresty na polovinu... Díky těmto případům se v politických kruzích Japonska rozeběhla debata, která vyústila v legalizaci potratů.
Proč skutečně vraždila?
Příběh Miyuki vybočuje z obvyklého koloritu masových vražedkyň dětí dvěma věcmi – za prvé se v jejím případě nejednalo o exces jednotlivce, ale o poměrně dobře organizovanou „živnost“, o které stát musel vědět, ale nejevil přílišný zájem zasáhnout. To platí nejen v případě Miyuki, ale též v dalších zmíněných případech. Za druhé se projevila síla tradice v kombinaci s nezájmem státu, což vyústilo ve směšně nízký trest, který obrovský počet vražd (103 až 169) ohodnotil čtyřmi lety za mřížemi. Jinými slovy si tehdy japonské soudy cenily života jednoho svého občana na zhruba deset dní v kriminále...
Miyuki byla ve vězení několikrát psychiatricky vyšetřena, tehdejší lékaři však neshledali žádnou závažnou psychickou poruchu kromě menší citlivosti k okolí. Zvláštní na ženu, která zabila tolik dětí, že...
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA JEDNU Z NEJHORŠÍCH VRAŽEDKYŇ JAPONSKA: