Imrich Rešeta
30. 11. 2020 12:58
Zdroj: Unsplash.com
V Japonsku spáchalo v říjnu sebevraždu víc lidí, než usmrtila pandemie covid-19 za prvních deset měsíců roku. Skokově roste počet žen, které se rozhodnou odejít ze světa dobrovolně.
Země je jednou z mála hlavních světových ekonomik, které věnují opravdu velkou pozornost údajům o sebevraždách. Tento druh úmrtí totiž patří mezi její největší problémy.
Neúprosný tlak společnosti
Podle Světové zdravotnické organizace Japonsko dlouhodobě bojuje s jednou z nejvyšších mír sebevražd na světě. Třeba v roce 2016 zaznamenalo 18,5 sebevraždy na 100 000 lidí, co je téměř dvojnásobek světového průměru ve výši 10,6. Pro porovnání byla tehdy v České republice míra 12,5.
„Neměli jsme ani lockdown a dopad covid-19 je ve srovnání s jinými zeměmi velmi malý. Ale stále vidíme velký nárůst počtu sebevražd,“ říká Michiko Ueda, docentka na Univerzitě Waseda v Tokiu, která se věnuje sebevraždám. Tenhle znepokojivý fakt může být důležitý i pro další země, které by také mohl čekat podobný nárůst. Japonskými faktory jsou dlouhá pracovní doba, tlak ve škole, sociální izolace a kulturní stigma týkající se problémů duševního zdraví. A to všechno je teď ještě složitější.
Až do loňského roku se po celou předchozí dekádu počet sebevražd v Japonsku snižoval a klesl na zhruba 20 000, co je nejnižší číslo od 1978, kdy úřady začaly vést záznamy. Letos ale došlo ke zvratu trendu a zatímco covid-19 si vyžádal 2 087 životů, jen v říjnu dobrovolně odešlo ze světa 2 153 lidí.
Ženy v ohrožení
Pandemie zvrátila trend a za nárůstem stojí především ženy. I když představují menší podíl na celkových číslech než muži, v říjnu se počet sebevražd japonských žen zvýšil, ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku, téměř o 83 %. Počet sebevražd mužů vzrostl za stejné období přibližně o 22 %.
Existuje pro to hned několik vysvětlení. Ženy tvoří větší procento pracovníků na částečný úvazek v hoteliérství, stravování a maloobchodě, kde docházelo k masivním propouštěním. Pro ty, které si zaměstnání udržely, představuje zase komplikaci uzavírání škol nebo dětských center. Často je totiž na matkách, aby se ujaly péče o potomky i svých běžných pracovních povinností. Nemluvě už o zátěži způsobené zvýšenou obavou o zdraví a pohodu dětí během pandemie.
A nejde jen o záležitost Japonska. Podle globální studie, kterou nezisková mezinárodní humanitární organizace CARE uskutečnila s více než 10 000 lidmi, uvedlo během pandemie zvýšené problémy s duševním zdravím 27 % žen, a jen 10% mužů. A to je problém, který je nutné řešit ne až po skončení epidemie covid-19, ale ještě v jejím průběhu.
Zdroje: abc7chicago.com, cnn.com, czso.cz
