Zuzana Aidomoanová
04. 08. 2019 08:00
Zdroj: Wikipedia.com
Františka Plamínková se narodila už v roce 1875, přesto se stala ikonou boje za ženská práva u nás. Odmalička se toužila stát učitelkou, a to i přes fakt, že učitelky v té době musely žít v celibátu. Vzdělání bylo ale pro Plamínkovou směrodatné. Znáte její příběh se smutným koncem?
Františka Plamínková (1875 – 1942) byla politička, novinářka a organizátorka nejen československého, ale i mezinárodního ženského hnutí. Učitelské povolání jí bylo brzy málo. S hlavou plnou ideálů se proto pustila do veřejného života. A jak tomu bylo u vzdělaných intelektuálek běžné, začala se zasazovat za ženská práva, především o zrušení celibátu učitelek.
Fotogalerie
Argumentem jí bylo, že žena má být podporována, aby se stala matkou. V roce 1905 stála u zrodu Výboru pro volební právo žen. Dále jí šlo o rovnost mužů a žen jak v profesní, tak i společenské sféře. Plamínková se postupně stala jednou z nejvýznamnějších představitelek českého feministického hnutí. Bývá dokonce označována za první českou feministku.
Uznání si dobyla nejen u nás, ale i ve světě. Stala se místopředsedkyní čtyř mezinárodních ženských hnutí a získala ocenění od mnoha světových představitelů. Jezdila na mezinárodní feministické kongresy a v roce 1923 založila Ženskou národní radu.
Politika, její vášeň
S příchodem první republiky se Plamínková doslova vrhla do politiky. Její základnou se stala Národně socialistická strana. Brzy se stala členkou předsednictva. Jejím husarským kouskem pak bylo dosažení zrušení celibátu pro učitelky. V roce 1925 byla poprvé zvolena senátorkou a svou funkci vykonávala až do zrušení senátu v roce 1939.
Příchod fašismu ji nezastavil
Neuvěřitelnou odvahu projevila již v roce 1938, kdy napsala Adolfu Hitlerovi dopis, kde ho viní z urážky prezidenta Beneše. Ani okupace nic nemění. Plamínková intervenuje u dosazeného protektorátního prezidenta Háchy kvůli tomu, že ve vedení není ani jediná žena. Za své postoje byla poprvé uvězněna již 1. září 1939. Byla propuštěna, ovšem pod stálým dohledem gestapa nemohla nic dělat, aby neohrozila své spolupracovníky. Vedením Ženské národní rady tedy pověřila svou přítelkyni Miladu Horákovou.
Atentát na Heiydricha odnesla na životě
Atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha byl bohužel pro Plamínkovou fatální. Jen dva týdny po skonu nacistického netvora byla Plamínková zatčena a převezena do pankrácké věznice. Spolu s dalšími významnými osobnostmi českého veřejného života byla poslána rovnou před popravčí četu a 30. června 1942 zastřelena. Na Staroměstském náměstí má dnes Františka Plamínková pamětní desku, která této výjimečné a statečné ženě právem patří.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA ZAJÍMAVOSTI O FRANTIŠCE PLAMÍNKOVÉ:
