Psycholožka Francine Toder sepsala pro magazín Psychology Today své zkušenosti s nicneděláním. Je to víc zdraví prospěšné, než by se na první pohled mohlo zdát.
Když se vrhnete na nicnedělání, je možné, že se najednou budete cítit nepohodlně, protože na to nebudete zvyklí. Nicméně je dobré zůstat u svého původního plánu. Má to spoustu výhod.
Je nicnedělání zdravé?
Francine Toder popisuje fenomén nicnedělání na sobě. Asi před 10 lety odešla do důchodu a samotná myšlenka, že nebude nic dělat, byla pro ni děsivá a nesnesitelná. Její profesní kariéra si totiž vyžadovala obrovské úsilí. A najednou to bylo pryč.
„Ale deset let po odchodu do důchodu jsem zjistila, že vychvaluji přednosti nicnedělání, když je ho každý den alespoň trochu. I když to zní neintuitivně, naučila jsem se, že vzdát se všeho má přínos pro duševní zdraví,“ píše Toder.
A jak na to v dnešním uspěchaném světě? Pro začátek si vyberte den, ve kterém vás pravděpodobně nebudou rušit naléhavé požadavky. Zvolte si krátký časový úsek, například 30 minut, a pak se třeba jen koukejte z okna. Cílem je opravdu nic nedělat, žádný úklid nebo relaxační práce na zahrádce. Jen si všímejte to, co pozorujete nebo cítíte.
Prostě jen existujte bez nějakého plánu, jako to dělá třeba čtyřleté dítě. Uspokojivé umění nicnedělání je podle Toder praktika, která prokázala výhody pro duševní a fyzické zdraví. Ať už jde o snížení krevního tlaku, uvolnění kosterního svalstva nebo zlepšení soustředění. A to bez medikamentů či zvláštního úsilí.