Začínal u spojů v bývalém státním podniku Telecom. Dnes je Libor Hledík hlavou firmy Trade FIDES, která už léta střeží muniční sklady a další státní objekty.
Jak a kdy vznikla firma Trade FIDES, která patří mezi špičku v oblasti bezpečnostních systémů?
Jako nestraník a zakladatel OF jsem měl po sametové revoluci svoji pracovní kariéru u spojů v tehdejším státním podniku Telecom docela dobře nastartovanou. Přesto mě po roce práce kamarád dokázal přesvědčit, a já se (po chvílích pochybností) pustil do velkého neznáma, do soukromého podnikání v oblasti instalací bezpečnostních systémů. Po krátké době souběhu, vlastní firma versus stálé zaměstnání jsem pochopil, že na dvou koních nelze sedět současně a nakonec jsem vyměnil jistotu a budoucí kariéru v perspektivní společnosti za dobrodružství v začínajícím soukromém businessu.
Kdy to bylo?
Byl přelom roku 1990/91. Původně jsme byli dva společníci, v roce 1997 došlo k postupnému rozdělení společnosti. Kolega si vzal obchodní část. Já pak vývojovou a montážní. Firma začínala od nuly bez finančního zázemí ve sklepních místnostech v Brně. Zpočátku jsme pouze instalovali technologie, které jsme nakupovali u nás i v zahraničí. U této jednoduché podnikatelské filozofie zůstala většina konkurenčních firem až do dnešního dne. My jsme se však rozhodli jít cestou vlastního vývoje a výroby technologií. Jistě, abyste uspěli, potřebujete ke každému nápadu i kousek štěstí. Jak se často říká: Štěstí přeje připraveným. Při nabídce technologií pro Muzeum umění v Olomouci si nás všimli pracovníci Policejního prezidia a požádali nás, zda bychom nedovyvinuli systém do podoby rádiového Pultu centralizované ochrany pro potřebu PČR.
V konkurenci zahraničních výrobků byl pak náš Pult Fautor vybrán pro využití na všech OŘ PČR. Tehdy ještě zřejmě Policie i stát věděli, že v exponovaných státních objektech je výhodnější používat bezpečnostní systémy pocházející z vývoje a následné výroby od české firmy. Eliminuje se tím možnost úniku informací, a je také daleko jednodušší a rychlejší plnit požadavky na úpravu zakázkového software. Ve vyspělých zemích je to pravidlo č. 1. Ne však v dnešní ČR, zde je to naopak, pořídit vše co možná nejlevněji a nejlépe ze zahraničí!
Po krátkém čase byly Pulty napojeny nejenom na policejní objekty, ale i na státní zájmové objekty, tj. hrady, muzea, soudy, banky, lékárny, pošty atd. Dnes je již spousta objektů odpojena, většinou z důvodu nezájmu PČR, ale stále tyto Pulty pro PČR servisujeme a inovujeme. Dovoluji si tvrdit, že je to velmi unikátní a sofistikovaný systém. PČR jej již 20let bezchybně využívá a uplatňuje. Jsme hrdí, že tomu tak stále je.
A to vše se událo v devadesátých letech?
V polovině devadesátých let byla hektická a expanzní doba, ale tehdy vše ještě probíhalo bez záludností, závisti, nenávisti. Jistě, už v této době byla konkurence velmi tvrdá, ale ve většině případů korektní a férová. Dnes, snad díky ekonomické krizi, či politické nestálosti, štvavým mediím, vzájemné neúctě a tragické morálce se byznys v Česku ocitl v jakémsi nikde nekončícím bahně, ze kterého není úniku. Podnikání zvláště pro státní instituce je čím dál více agresivnější, neprůhlednější a složitější. Díky obstrukcím, možnosti nekonečných odvolání a soudním průtahům není takřka možné vyhrát regulérně veřejnou zakázku. Ale to už jsem se dostal jinam.
Trade FIDES šla vlastní cestou?
Ano, jako jedni z mála firem v oboru jsme vsadili na vývoj vlastních řídicích systémů, PCO. Soustředili jsme se na zákaznické řešení, vlastní výrobu, projektování, instalace s následnými revizemi, skvělým servisem a inovativním upgradem. Výjimečným projektem je i služba technické ochrany, což v praxi znamená, že pokud zákazník nechce investovat do nákupu bezpečnostních technologií, ale trvá na maximální úrovni zabezpečení, dodáme mu vlastní technické prostředky, které zůstávají našim majetkem, se vší starostí o ně, včetně inovací, servisní pohotovosti a zákazník platí pouze paušál za měsíční službu. Je to pro nás velice zodpovědná a i finančně náročná činnost. Bez skvělé podpory naší domovské banky bychom tuto jedinečnou službu nedokázali tak úspěšně nabízet a provozovat více než 12 let. Ne vždy tomu tak ale bylo.
Jak se firma dál vyvíjela?
Banky to byla další příležitost - okruh velkých solventních a silných zákazníků. Přibyly nám zakázky od dalších ministerstev - spravedlnosti, kultury, obrany... Začali jsme s českými ambasádami v zahraničí a posléze instalovali naše systémy do okolních zemí, dnes jsou naše systémy používány například i na území Francie a Španělska. Dominantním trhem pro nás však stále zůstává Česká republika.
Pracujeme jak pro stát, tak pro polostátní firmy a soukromé subjekty. Další zlomové období pro firmu bylo, když jsme v roce 2001-2002 získali první velkou zakázku od ministerstva obrany. Abyste o takovouto zakázku mohli vůbec usilovat, musíte být náležitě prověřeni. Museli jsme získat certifikáty Národního bezpečnostního úřadu a to nejen pro firmu a konkrétní zaměstnance, ale i naše výrobky. Absolvovali jsme desítky zatěžkávacích testů, dali jsme do získání a následné realizace zakázky opravdu vše.
Práce zaměstnanců nad rámec pracovní doby, pracovní víkendy byly téměř samozřejmostí. Stmelilo to celý pracovní kolektiv v naší firmě. Byla to týmová práce, ale krásná. Ano, armáda je našim velkým partnerem, moc si toho vážíme a snažíme se jí vždy vyjít vstříc!