Imrich Rešeta
29. 09. 2020 17:07
Zdroj: ESA/DLR/FU Berlin / Bill Dunford
Mars ukrývá pod ledovou čepičkou jižního pólu několik jezer v tekutém stavu. Jsou tam pravděpodobně miliony let.
Byť se mu přezdívá rudá planeta a patrně jiné obrázky než fotografie vyprahlého povrchu pokrytého červeným prachem nejsou příliš známé, ne celý Mars vypadá takhle.
Fotogalerie
Na jižním pólu má krémově zbarvené náhorní plošiny různých odstínů, které vypadají jako vesmírné cappuccino.
Bílá čepička rudé planety
Snímek v úvodu článku není nový, mise Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA) jej pořídila už 17. prosince 2012. Jenže až s dalšími průzkumy se ukazuje, že nejde jen o jednu anomálii na povrchu mrtvé planety.
Zářivě bílá oblast, která pokrývá jižní pól Marsu, se skládá ze zmrzlé vody a oxidu uhličitého. I když vypadá hladce, v těsné blízkosti jejího vrcholu je vrstevnatá směsice vrcholků, koryt a plochých plání. Kvůli této členitosti ji vědci přirovnávají ke švýcarskému sýru. Jižní čepička dosahuje místy výšku asi 3 kilometry a její průměr je přibližně 350 kilometrů. Nejde o sezónní záležitost, v marťanské zimě se nad jejím vrcholem vytvoří další, tenčí ledová čepička, která se roztáhne po celé planetě, a po oteplení zmizí.
Oblast není přesně na zeměpisném jižním pólu Marsu, nachází se asi 150 km severně od něj. Krátery, zejména obrovská pánev Hellas, která je hluboká 7 kilometrů a široká 2300 kilometrů, přivádějí silné větry. Ty vanou směrem k jižnímu pólu a vytvářejí směs systémů nízkého a vysokého tlaků. V důsledku těchto jevů proto došlo k posunu krémové ledové čepičky.
Voda na Marsu
Již v roce 2018 vědci naznačili, že pod jižním pólem rudé planety se s velkou pravděpodobností nachází jezero podzemní vody. Studie, která byla nedávno zveřejněna v Nature Astronomy, ale ukazuje, že tam není jenom jedno. Vedle hlavní vodní plochy, která je široká asi 20 kilometrů, se nachází několik menších. Oddělují je pásy suché půdy a jsou přibližně 1,5 kilometru pod povrchem planety, respektive pod oblastí s názvem Planum Australe.
Otázkou je, proč v nich zůstává voda v tekuté podobě, když je její přepokládaná teplota - 68 ° Celzia. Po objevu prvního jezera se předpokládalo, že existuje díky nějakému geotermálnímu zdroji. Jenže objev dalších vodních útvarů to vyloučil. Podobná jezera v Antarktidě zůstávají tekutá díky tlaku ledu nad nimi. To by ale na Marsu patrně nestačilo. Proto se vědci domnívají, že jde o jezera s vysokou koncentrací soli. Pravděpodobně jsou tam miliony let a po změně klimatu je postupně pokryl led.
Zatímco pozorování podzemních jezer v Antarktidě se provádí z letadla ve výšce asi 500 metrů nad povrchem, na rudé planetě je to podstatně složitější. Mise Mars Express je sleduje z průměrné výšky 400 kilometrů. I proto si budou vyžadovat další průzkumy.
Sonda Curiosity poslala z Marsu unikátní fotografie, na které se můžete podívat v GALERII:
Fotogalerie
Zdroje: nature.com, esa.int
