Imrich Rešeta
08. 09. 2020 17:31
Zdroj: Wikimedia Commons/China News Service, CC BY
Čínský kosmický program je v posledních letech nebývale aktivní, vláda do něj pumpuje miliardy dolarů a má impozantní seznam cílů.
Čína v červenci vyslala první samostatnou misi na Mars. Tianwen-1, která je na úvodní fotce článku, se skládá z roveru a orbiteru, a i když obě zařízení mají sbírat data z různých oblastí, budou se koordinovat navzájem. To ovšem není jediný zajímavý projekt země.
Tajnůstkářská Čína
Minulý týden vypustila Čína na oběžnou dráhu Země experimentální, opakovaně použitelnou kosmickou loď. Jenže na rozdíl od SpaceX, kde s podobným konceptem pracují také, jsou čínští představitelé skoupí na informace.
Sin-chua, Státní tisková agentura Čínské lidové republiky, se omezuje jenom na strohé sdělení, že raketoplán vynesla nosná raketa Long March 2F a startovalo se z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi. Informace o přesné době letu nebo o cíli mise nejsou zveřejněny.
Není známo jméno projektu a navíc byla bezpečnostní opatření na takové úrovni, že mlčí i sociální sítě. Ví se jen to, že bezpilotní mise po dvou dnech přistála v pořádku na určeném místě. Alespoň tak to tvrdí tisková zpráva.
Mír ve vesmíru?
„Úspěšný let znamenal důležitý průlom země ve výzkumu opakovaně použitelných kosmických lodí a očekává se, že nabídne pohodlnou a nízkonákladovou dopravu pro mírové využití vesmíru," stojí ve zveřejněném prohlášení.
Jedním z vodítek může být rok 2017, kdy představitelé China Aerospace Science and Industry Corporation zveřejnili informace, že dokončili pozemní testy motorů a dalších komponentů vhodných pro opakovaně použitelné vesmírné rakety, které by měly vzlétat a přistávat horizontálně jako letadlo. A start projektu byl stanoven na rok 2020.
Proč ale mlčí zrovna teď, když běžně informují o vyslání mise na Mars nebo na odvrácenou stranu Měsíce, kde byli čínští vědci vůbec první v historii, není úplně jasné.
Zdroje: xinhuanet.com, cnn.com
