Imrich Rešeta
10. 09. 2020 17:07
Zdroj: ESO/L. Calçada, Exeter/Kraus et al.
Astrofyzici objevili v souhvězdí Orion pozoruhodnou konstelaci tří hvězd, které mají neobvykle nakloněné oběžné dráhy.
Mléčná dráha, tedy naše rodná galaxie, je v podstatě plochá. Planety obíhají kolem Slunce téměř v jedné rovině. Nemusí to tak ale být vždy.
Tři výtečníci
„Naše záběry odhalily extrémní případ, disk není vůbec plochý, ale je pokroucený a obsahuje skloněný prstenec hmoty, který se od něj oddělil,“ vysvětluje Stefan Kraus, vedoucí výzkumu a profesor astrofyziky na Exeterské universitě.
Vysvětleme si, o čem mluví. Kraus a jeho kolegové objevili neobvykle se chovající trojici hvězd v systému GW Orionis, který se nachází v asi 1300 světelných let vzdáleném souhvězdí Orion. Zmiňované objekty jsou dvě hvězdy, které obíhají kolem sebe každých 241 dní, přičemž třetí je obkrouží jednou za 11,5 roku.
Hvězdy neobíhají v jedné rovině, ale jejich dráhy jsou nakloněny nejen vůči sobě, ale také vzhledem k mateřskému disku. Rozdílné sklony oběžných drah způsobily, že se disk, který je obklopuje, se rozpadl na prstence a je zdeformovaný.
Utajená planeta
„Na našich obrázcích vidíme stín vnitřního prstence na vnějším disku. Radioteleskop ALMA nám zároveň umožnil měřit přesný tvar prstence, který vrhá stín. A díky kombinaci těchto informací jsme mohli odvodit trojrozměrný obraz nesprávně zarovnaného prstence,“ dodává Stefan Kraus. Tak mohl vzniknout obrázek vlevo, který představuje počítačem generovaný vzhled konstelace tří uvolněných hvězd. Obrázek vpravo je pak jejich skutečný snímek.
Pozorování je unikátní v několika ohledech. Vnější prstenec je největší, jaký kdy byl viděn na disku s probíhající tvorbou planet. A vnitřní prstenec obsahuje tolik prachu, že se jeho objem vyrovná objemu 30 Zemí. Je ho tedy dostatek k vytvoření možné planety.
„Myslíme si, že přítomnost planety mezi těmito prstenci vysvětluje, proč se disk roztrhl," vysvětluje Jiaqing Bi, jehož tým se také podílel na pozorování, byť nezávisle od skupiny Stefana Krause. Existenci planety ale budou muset potvrdit, nebo vyvrátit, další pozorování. Na nich se má podílet také připravovaný teleskop ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který by měl zahájit svou činnost koncem tohoto desetiletí.
Zdroje: eso.org, iflscience.com
