Z vraždy strážmistra Jiřího Velíška, která se odehrála 8. března 1974 v pražském Těšnově, mrazí ještě nyní. Podobná tragická událost potkala rodinu Velíškových dokonce dvakrát, protože po jednatřiceti letech byl zastřelen i Jiřího blízký příbuzný, kameraman TV Nova Michal Velíšek.
Od smrti Jiřího Velíška uplynulo pětačtyřicet let, přesto příběh mladého strážmistra, který pronásledoval zloděje, stále přitahuje pozornost veřejnosti. Jeho příběh fascinuje i shodou okolností, která o tři desítky let později odnesla život jeho příbuzného Michala Velíška. Oba muži byli totiž zastřeleni v Praze a oba po sobě zanechali dvě malé dcery, Petru a Valentinu. Rozdíl je pouze v tom, že vraha jednoho z mužů dopadli.
Michal Velíšek přišel o život v září roku 2005, kdy v Praze na Karlově náměstí bránil ženu před recidivistou Davidem Lubinou. Kriminalisté po několikatýdenním stíhání Lubinu nakonec dopadli.
Zločin na Těšnově
Poštu na pražském Těšnově přepadl 8. března 1974 ozbrojený pachatel a ukradl 47 000 Kčs. Podle vyšetřovatelů, kteří se později případem zabývali, nebyl lupič sám, ale měl několik kompliců. Existují podobizny tří pachatelů. Tehdy na poště měl být ještě jeden muž, který údajně hlídal hladký průběh loupeže.
Strážmistr Jiří Velíšek, kterému bylo tehdy pouhých dvacet pět let, šel kolem pošty i se svým kolegou. Velíšek začal pachatele pronásledovat se zbraní v ruce, jeho kolega se věnoval podnapilému muži, o kterém si myslel, že by mohl být spolupachatelem. „Opilec, kterému se věnoval Velíškův kolega, byla nešťastná souhra okolností a především v daný okamžik budil dojem spolupachatele, který má odvést pozornost. Proto došlo k rozdělení hlídky, kdy jeden zajišťoval opilého muže a druhý pronásledoval podezřelého. Není na tom nic moc neobvyklého a příslušníci řešili věc podle dané situace a rozhodně nelze říct, že nesprávně,“ uvedl pro Extralife.cz policejní historik a vedoucí správy sbírek muzea Radek Galaš.
Divoká přestřelka
Při pronásledování došlo k přestřelce, kdy Velíšek jednoho z pachatelů zasáhl. Jednomu z lupičů se ale podařilo postřelit i Velíška. Kulka, která mu zasáhla játra, se mladému policistovi stala osudnou. „Jeden z pachatelů byl skutečně zasažen Velíškovou střelbou. Na místě zanechal krevní stopy,“ sdělil Galaš.
Kolem událostí z roku 1974 se točí mnoho otazníků, jelikož kriminalisté, kteří vyšetřovali smrt Jiřího Velíška, měli několik podezřelých. Podle policejního historika Galaše podezřelých byla celá řada, včetně nebohého opilého muže, který neměl s případem nic společného.
Jedním z hlavních podezřelých byl někdejší šéf podsvětí Antonín Běla. Policie nechala Bělu dokonce sledovat, k jeho usvědčení to ale nepřivedlo. Pod dvaadvaceti letech od události byl sám Běla zastřelen. „Proč nebyl případ vyřešen, je otázkou. Řekněme, že se v případu objevila řada nestandardních postupů, které mohly mít za následek neobjasnění případu. Zjednodušeně lze říci, že chyběly důkazy. Otázka by však měla znít, proč chyběly důkazy,“ řekl Galaš.
Tento případ zůstane bez objasnění, jelikož aktéři jsou již po smrti. Takový případ se už nemůže otevřít. Podle Galaše se strážmistr Velíšek i jeho kolega oba zachovali statečně, a zejména Velíšek. Kauzu skvěle do podoby mluveného slova zpracoval Český rozhlas.