Radka Křivánková
03. 02. 2020 10:00
Zdroj: Pixabay.com
Mladická nerozvážnost je pryč, přibyly naopak četné zkušenosti. Zpravidla nechybí ani životní jistoty, finance, slušné bydlení, a přece se to dá nazvat krizí. Období mezi třicítkou a padesátkou věku dělí mládí a stáří. Tento životní přechod bývá bolestný, a to jak pro ženy, tak pro muže.
Nejdříve nahoru, potom dolů
Ekonomové David G. Blanchflower a Andrew Oswald provedli rozsáhlý výzkum, aby zjistili, že životní spokojenost se vyvíjí v čase, její graf má tvar písmene U. Ptali se lidí různého vzdělání, pohlaví, rasy, bohatství, povolání a životního statusu na spokojenost v konkrétním věku. Data jasně ukazovala na to, jak psychologická spokojenost postupně klesá asi do čtyřicátého, padesátého roku života. Pak se zase začíná zvedat.
Fotogalerie
Výzkum Blanchflowera a Oswalda má být důkazem krize středního věku, termínu, se kterým poprvé přišel kanadský psychoanalytik Elliott Jaques. Zavedl ho v roce 1965, když popsal událost, kdy si lidé začínají uvědomovat vlastní smrtelnost. Dle psychologa najednou život měří z pohledu času, který jim ještě zbývá. Podobně to viděl i slavný Carl Gustav Jung, zakladatel analytické psychologie. Ten hovořil o vrcholu života, ovšem také upozornil na to, že z vrcholu je rozhled:
„Čtyřicítka je věkem životního poledne, je vrcholem kopce, na jehož úpatí se začíná zřetelně rýsovat silueta krematoria.“
Jako vrchol, nikoli jako dno křivky ve tvaru U, popisuje krizi středního věku i český psycholog Jeroným Klimeš. Když se člověk ocitne na vrcholu, musí dle psychologa nutně nastat okamžik, kdy to s ním začíná jít z kopce.
Všechno přejde
Tak jako se mládí změní ve střední věk, posune se do pohody i psychická nepohoda spojená s krizí středního věku. Člověk se dřív nebo později se svým věkem smíří. Jakmile překoná potíže krize, může se těšit na nový život. Bude klidnější a uvolněnější než život předchozí, přesto může být zajímavý.
