Poradíme vám, jak porozumět informacím na etiketě a ve velkém množství nabízených produktů najít opravdu to nejlepší.
Ze všeho nejdůležitější je místo, kde maso kupujete. Samozřejmě to nejlepší seženete spíše u řezníka, na farmě, ale zejména na eko farmě. Právě farmy, které hospodaří v bio režimu, zvířatům nabízejí ideální prostředí i podmínky pro život. Jejich krmivo pochází primárně z ekologického zemědělství, máte tudíž jistotu, že zvíře nepřijímá v potravě žádnou chemii a tráví klidně i celý rok na pastvě, což je zejména pro masná plemena velmi důležité.
Podle zákona na etiketě nesmí chybět
Pro maso z ekologického zemědělství hledejte na obalu zkratku BIO, zelenou biozebru či biolist. Pouze tato loga dokládají, že se jedná skutečně o certifikovanou surovinu.
Národní značení
Logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ se využívá jako známka biopotravin a také všech bioproduktů certifikovaných v České republice.
Evropské značení
Pokud výrobek pochází z Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu EU nebo mimo EU, případně společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny. Veškeré údaje by se měly nacházet v jednom zorném poli společně s logem. Na biopotravinách pocházejících z Česka tak kromě povinné biozebry naleznete také evropské logo. Kromě loga musí být na obalu uveden také číselný kód kontrolní organizace ve formátu CZ-BIO-00x.
Na etiketě musí být uveden zákonný název, který kupujícímu přiblíží například to, jakou část hovězího kupuje. Dále štítek obsahuje název neboli jméno potravinářského podniku (výrobce, prodejce, distributora) a samozřejmě údaj o zemi, ze které maso pochází. Pokud je zvíře chováno a poraženo v rozlišných státech, budou uvedeny státy dva. Pokud ne, je vždy napsán jen původ z jedné země. Další informací na etiketě jsou podmínky skladování (při jaké teplotě), kód k identifikaci (kód šarže), který slouží pro případné zpětné dohledání suroviny, datum spotřeby nebo minimální trvanlivost (někdy může zastupovat kód šarže), třídu jakosti (A nebo B), hmotnost (údaj o množství v g nebo kg), identifikační značku. Ta označuje místo posledního podniku, kde se s masem výrazně manipulovalo, pozor, není to značka země původu. Na etiketě můžete někdy navíc najít i cenu-nejčastěji cenu za jednotku - např. za 100 g či za 1 kg.
Označení původu musí ze zákona být na hovězím, drůbežím, vepřovém, kozím a skopovém, baleném i nebaleném mase. U masových polotovarů musí být vypsány navíc všechny další složky.
Hovězí maso
Pokud patříte mezi milovníky poctivého hovězího, rozhodně se vyplatí rozumět informacím, které na etiketě můžete dále najít. Jedná se například o údaj o zvířeti, tedy individuální číslo zvířete, z něhož maso pochází, nebo číslo skupiny zvířat. Dále by na obale mělo být uvedeno schvalovací číslo jatek a stát, schvalovací číslo bourárny a stát, stát narození, země výkrmu a chovu i země porážky. Obvykle najdete také informaci o kategorii zvířete, která značí, o jakého jedince se jedná (mladý býk, kráva, jalovice, a další). Právě tento fakt si navíc můžete ověřit přímo z registračního (identifikační) čísla. První číslice z posledního trojčíslí vám jasně odhalí, zda se jedná o maso ze samice, či samce. U zvířat samčího pohlaví začíná totiž poslední trojčíslí vždy číslem 0, zatímco u samic je to vždy číslo 9.
Úplně tou nejlepší volbou je nákup hovězího masa přímo od farmářů a chovatelů masného skotu v ekologickém zemědělství. Pro bio hovězí maso se v Česku chová například skotský náhorní skot (tzv. highland), charolais, limousin či angus.
Zajímá vás ekologické zemědělství a chcete se dozvědět více? Navštivte www.myjsmebio.cz.