Barbara Lorenzová
04. 11. 2018 10:09
Zdroj: unsplash.com
Vzor v něm vidíme takřka celý život. A to i když není zrovna dobrý. Bereme si z něho příklad. Tak takhle by měl vypadat jednou náš partner. Takhle by se měl chovat. Jako můj táta.
Nemálo žen si do života vybírá partnera, který vypadá nebo se chová jako jejich otec. Není na tom nic divného. Už od mala je pro nás chtě nechtě vzorem. Lze si všimnout, že když je otec alkoholik, žena často také skončí s alkoholikem.
Jen malé procento žen má k alkoholu a lidem, kteří ho pijí odpor. V případě, že váš otec ve vašem dětství lezl po horách, pravděpodobně si nebudete hledat městského týpka v nažehleném kvádru. Dle odborníků ženy z těchto modelů jen těžko uhýbají.
Mohou si ale vybírat partnera i podle sourozence, člověka, který je v dětství často hlídal (hodný děda, manipulativní babička), člověka, se kterým v dětství trávili hodně času a třeba je i nějakým způsobem trápil. Ano, skutečně si lze vybrat i podle někoho, kdo nás šikanoval, jelikož toho máme vrytého pod kůží. Vybrat si ale můžeme i klasický prototyp alfasamce, kterého nám bude každá žena závidět.
Muži jsou prý přístupní větší variabilitě a na vzoru matky tolik nelpí. Chtějí vyzkoušet všechno. Zrzky, černovlásky, hnědovlásky, blondýny. S ženou jako je jejich matka ale ve většině případů stejně skončí.
Když víme, že náš otec/matka není zrovna zářným vzorem, můžeme se vědomě bránit tomu, abychom skončily s někým podobným. Nikdy ale nebude jiskřivé, protože racionálnímu svazku vždycky „to něco“ chybí.
