Imrich Rešeta
06. 04. 2020 11:53
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Je ukázkovým příkladem toho, že člověka nelze posuzovat podle toho, jaký dojem vyvolává. Marilyn Monroe, usměvavý hollywoodský sexsymbol, uvnitř sváděla boje, které možná nelze vyhrát.
Platinové blondýnce nadýmá sukni vzduch vycházející z metra. Tento záběr se v následujících dekádách stane nejen ikonickým, ale rovněž často kopírovaným. Vidíme také sexuální symbol své doby, jak zpívá americkému prezidentu Johnu F. Kennedymu k narozeninám a víme, že jde o jednu z nejslavnějších afér 20. století. Vypadá to, že usměvavá a sympatická blondýna Marilyn Monroe procházela životem bez větších obtíží a měla prostě štěstí.
Fotogalerie
Rodinné prokletí
A teď střih. V historii její rodiny najdeme několik příkladů duševních onemocnění. Pradědeček Tilford Marion Hogan psychické potíže neunesl a oběsil se. Babička Della Monroe trpěla poporodními depresemi a zemřela v zařízení pro duševně nemocné.
Matka Gladys Baker kvůli práci v životě malé dívky nefigurovala často, dítě vychovávali různí matčini kamarádi. U Gladys se celý život objevovala schizofrenie a naplno propukla, když bylo Marilyn sedm. Krátce na to byla hospitalizována a zbytek život strávila v různých pečovatelských ústavech. Sama Marilyn neměla štěstí na pěstouny a než skončila v sirotčinci, byla opakovaně zneužívána.
Hlasy tam venku
Bylo jen otázkou času, kdy se něco z pohnuté historie rodiny projeví i u ní. Rodinní příslušníci ve vzpomínkách tvrdí, že to začalo smrtí jejího oblíbeného psa Tippyho. Když se jednou vrátila ze školy, našla ho mrtvého na příjezdové cestě k domu. Odmítala uvěřit, že zvíře nešťastnou náhodou srazilo auto a tvrdila, že ho sousedé ubili motykou, protože hodně štěkal.
Neměla v té době přátele, ve škole byla outsider, a nejsilnější pouto si vytvořila právě s Tippym. Smrt zvířete nesla hrozně těžce a vytvořila si prý iluzi jeho konce natolik silnou, že jinou verzi nepřipouštěla.
Když se v roce 1949 připravovala na konkurz do filmu Asfaltová džungle, překvapila svoji hereckou instruktorku Natashu Lytess otázkou, jestli také slyší hlasy za dveřmi. Nikdo tam nebyl, a tak se Natasha v obavách obrátila na Marilynina přítele Johnnyho Hydea, který ale řekl, že to je u ní běžné. Hyde rok na to zemřel a Marylin propadla do depresí. Natasha, se kterou v té době bydlela, jí jednou našla spící s pusou plnou prášků na spaní. Prý se nechtěla zabít. Stín pochybností ale zůstal.
Stigma blázna
V roce 1956 se sice vdala za slavného dramatika Arthura Millera (bylo to její třetí manželství), ale moc klidu jí to do života nepřineslo. Byla opakovaně viděna, jak si do šampaňského hází nějaké pilulky. A když v Anglii objevila Millerův deník, kde popsal, jak je z ní zklamán a je mu trapně, odletěla okamžitě do New Yorku za svým psychiatrem.
Pět let na to se několika blízkým lidem svěřila, že uvažuje nad skokem ze svého bytu v 13 patře věžáku. Její psycholožka proto přesvědčila herečku, aby šla na léčení. Do nemocnice nastoupila pod jménem Faye Miller, které mělo zaručit anonymitu. Prakticky okamžitě ji odvezli na psychiatrické oddělení, nasadili svěrací kazajku a zavřeli do cely. Až po třech dnech přichází vysvobození v podobě zásahu bývalého manžela, baseballové hvězdy Joea DiMaggia, patrně jediné opravdové lásky jejího života. Mimochodem, rozvod s DiMaggiem spustila již zmiňovaná scéna větrem zvedané sukně. Rozzuřilo ho, že se takhle ukazuje na veřejnosti.
O pobytu v léčebně Marilyn napsala emotivní šestistránkový dopis, v němž vylíčila, jak nehumánní a absolutně nepomáhající podmínky tam panují. Cítila se, jakoby byla ve vězení za zločin, který nespáchala. Jednou dokonce mlátila židlí o sklo ve dveřích tak dlouho, až se kousek ulomil. Pak seděla a čekala se střepem v dlani na lékaře. „Řekla jsem jim, že když ke mně přistupují jako k bláznovi, budu se chovat jako blázen," stojí v dopise.
Poslední deprese
Na konci července 1962 přijala pozvání od přátel a vyrazila s nimi na výlet do Cal Nevado, rezortu a kasina vlastněného Frankem Sinatrou. Mělo jí to přivést na jiné myšlenky a rozveselit. Sinatru ale šokovalo, jak depresivní Marilyn byla.
Deset dní na to, 5. srpna 1962, hereččinu hospodyni znepokojí zamčené dveře ložnice. Zavolá raději doktorovi Ralphovi Greensonovi, který rozbil okno na pokoji, vlezl dovnitř a našel Marilyn mrtvou. Bylo jí 36 let a byť se kolem její smrti vyrojilo několik dodnes populárních konspiračních teorií, pravděpodobně spáchala sebevraždu.
Marilyn Monroe patřila mezi největší hvězdy své doby a dozvuky této slávy jsou patrné dodnes. Škoda je, že za pozlátkem a tvrdě vydřeným úspěchem je také spousta bolesti a duševních potíží. Na druhé straně může pro mnoho lidí znamenat signál, že psychické problémy se nevyhýbají nikomu a pokud se včas a rozumně nezačnou řešit, nemusí to dopadnout dobře.
NA 15 IKONICKÝCH MOMENTŮ ZE ŽIVOTA MARILYN MONROE SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
Fotogalerie
Zdroj: halfway2hannah.com, emirateswoman.com
