Imrich Rešeta
08. 06. 2020 12:15
Zdroj: Pixabay.com
Pandemie koronaviru a s tím souvisejícím útlum všeho sice na chvíli pročistil životní prostředí, ale z dlouhodobého hlediska se o výhře zatím mluvit nedá.
Ve stínu pandemie se tak trochu zapomnělo na to, co svým jednáním způsobujeme oceánům, přestože tím také ohrožujeme naši existenci. Poskytují vzduch, jídlo a palivo, které pohání svět. Podle CNN může dnešní Světový den oceánů být momentem, kdy je čas se zamyslet nad tím, co děláme špatně.
Dýchat a jíst
Byť jsou za plíce Země považovány dešťové pralesy, ve skutečnosti víc jak polovinu kyslíku produkují oceány. Ony a organizmy v nich také absorbují téměř čtvrtinu oxidu uhličitého, který vypouštíme do atmosféry.
To sice zpomaluje globální oteplování, ale není to zadarmo. Oceány se kvůli absorbování oxidu uhličitého stávají kyselejšími a dnes jsou tyto hodnoty nejvyšší za posledních 800 000 let. Kyselost ovlivňuje zejména mořské živočichy, které si vytvářejí skořápky a kostry z uhličitanu vápenatého. Ale vliv mají také na plankton, měkkýše a korály.
Až 15 % bílkovin, které jíme, pochází z mořských plodů. Kvůli růstu lidské populace a rozvoji průmyslových technologií rybolovu se konzumuje dvakrát víc mořských plodů než před padesáti lety. Komerční rybolov vedl k tomu, že více než 90 % populace mořských ryb bylo zcela vyloveno nebo loveno nadměrně. S tím také souvisí tendence chytat větší ryby a tím snižovat míru reprodukce, co vyčerpává jejich populace. Rovněž jsou ohroženy stovky miliony lidí závislých na rybolovu. A to jak pro komerční účely, tak pro vlastní obživu.
Vymírání neznámého
Oceány pokrývají přibližně 70 % zemského povrchu a hrají zásadní roli při regulaci klimatu. Udržují, respektive brání teplotám vystoupat příliš vysoko, nebo naopak klesnout příliš nízko. Voda se z nich vypařuje a v této podobě může cestovat na velké vzdálenosti, než spadne jako životodárný déšť. Pohlcují teplo, co z nich dělá nárazník v boji proti globálnímu oteplování. Rovněž to ale způsobuje zvyšování hladiny a následné ohrožení pobřežního osídlení po celém světě. Nemluvě už o tom, že zahříváním oceánů trpí vodní život.
Oceány jsou významným zdrojem fosilních paliv, více než čtvrtina veškeré ropy a plynu pochází ze zdrojů nacházejících se na jejich dně. Každoročně se však do oceánů uvolňují miliony litrů ropy kvůli přirozenému prosakování, těžbě nebo únikům z lodí a potrubí. Ropné skvrny mohou být pro mořský život smrtící. Zabíjí nejen ryby nebo želvy, ale způsobují také to, že ropou zašpiněné ptačí peří nedokáže odpudit vodu. Ptáci následně umírají na podchlazení.
A to ještě není všechno. Podle některých zdrojů je víc jak 80 % oceánů neprozkoumaných a prý až 9 z 10 mořských tvorů čeká na objevení a popsání. Jenže než se k nim vědci dostanou, je pravděpodobné, že velká část z nich vyhyne.
Je ještě čas?
Podle CNN by se mořský život mohl v příštích 30 letech zotavit na zdravou úroveň, pokud by byly vyřešeny dopady lidské činnosti na světové oceány, včetně změny klimatu. Mnoho korálových útesů lze zachránit, pokud budou vytvořeny mořské chráněné oblasti a rybolov se začne lépe regulovat.
V loňském roce Ocean Voyages Institute použil satelitní technologii a drony k odstranění více než 40 tun plastu z Tichého oceánu. Ale je potřeba začít už tam, kde to všechno začíná - na zemi. Plastový odpad se do oceánů dostává nejen z pobřeží, ale také z řek ve vnitrozemí.
Zdroj: cnn.com
