Barbara Lorenzová
02. 11. 2018 21:14
Zdroj: pixabay
Necítíte se ve formě, víte, že máte nějaká kila navíc, ale víte kde je všechen ten tuk uložený? Není totiž tuk jako tuk. V současnosti se rozeznávají tři typy tukových zásob, které leží na různých místech těla a mohou pro vás znamenat různý stupeň zdravotního nebezpečí.
Vnější tuk
Tento tuk je uložen v podkožním vazivu a patří k velice nenáviděné formě. Kůže na hýždích, v horní části stehen, ale i na zadní straně paží a v oblasti vazu a ramen je velmi elastická a dokáže pojmout enormní množství tuku (až sto kilogramů), aniž by to prostorově omezovalo vnitřní orgány.
Platí to zejména pro ženy, které v těchto místech v dávných dobách musely ukládat tuk jako energetickou zásobu pro dlouhé a chladné zimy, období těhotenství a kojení. Tuk z podkožního vaziva se odbourává velmi pomalu, protože kdysi byl zárukou přežití dlouhé zimy. Zdravé snižování hmotnosti v těchto oblastech proto znamená váhový úbytek dvou až čtyř kilogramů za měsíc.
Vnitřní tuk
Je uložen hlavně v oblasti břišní na vnitřních orgánech a je rychle ukládán zejména u mužské části populace. Důvodem je, že lovec by byl v dávných dobách mohutnými stehny omezován v běhu a také nemusel v břišní dutině rezervovat místo pro případné těhotenství.
Aby měl dostatek “paliva” pro každodenní putování za potravou v délce 20 až 30 km i pro případný sprint v nouzové situaci, specializovaly se tukové buňky mužů na rychlé uvolňování energie. Tyto buňky jsou zdánlivě rezistentní vůči inzulinu. To však v dnešní době častého sezení v autě nebo při práci může vést k obávaným poruchám látkové výměny a následnému ucpávání cév.
Tuk uložený ve svalových buňkách
Je to “nejaktuálnější” typ tuku, protože byl objeven jako menší senzace na přelomu tisíciletí pomocí tomografie zaměřené na jádro obratlů. A také tento typ ukládání tuku přímo v činných svalových buňkách byl z historického pohledu nanejvýš praktický a smysluplný, protože sloužil k poskytování energie potřebné k vynaložení velké síly a k vytrvalostní činnosti, která trvala déle než 20 až 30 minut.
Tyto malé zdroje energie přímo ve svalech mohou z tukové rezervy dodávat maximální příkon po dobu 90 až 120 minut. Jestliže jsou tyto zásoby spotřebovány (např. po maratonu), tělo je při prvním přísunu energie opět obnoví, aniž by na to využilo jiné zdroje tuku. To je také jedna z příčin, proč se vytrvalostní sportovci (plavci, veslaři, cyklisté) později snadno obalí tukem.
S břišním tukem pryč
Vnější tuk uložený v podkoží, na hýždích, bocích a stehnech je ze zdravotního hlediska méně problematický než vnitřní tuk uložený v břišní dutině. A proč tomu tak je? Vnitřní tuk má jiné složení. Je metabolicky aktivní, to znamená, že neustále uvolňuje uložené mastné kyseliny, a ty negativně ovlivňují celkovou látkovou výměnu.
Fotogalerie
