Každý z nás měl asi někdy pocit, že se jeho kamarád, kolega nebo třeba dítě začalo zničehonic chovat jinak. Většina si to dokáže logicky odůvodnit, jsou mezi námi ale i tací, kteří za proměnami svých blízkých vidí nasazeného dvojníka. Jsou to lidé, kteří trpí tzv. Capgrasovým syndromem.
Podezřelé náhražky
„Můj manžel se chová divně.“
„Žena tvrdí, že tělo její sestry posedl démon.“
„Mého syna unesli mimozemšťané a vyměnili ho za dvojníka“.
Takové příběhy si jistě vybavíte z titulků bulvárních plátků. Že vám přijdou přitažené za vlasy nebo dokonce zcela nereálné je asi rozumné, pro ty, kdo je vyprávějí, je to ale pravda. Většina těch, kdo mají pocit, že jim někdo někoho blízkého nahradil zlým dvojníkem, totiž trpí málo známou poruchou zvanou Capgrasův syndrom.
Jedná se o poruchu vnímání reálného světa či jeho zkreslení. Bývá signálem nebo symptomem nějakého duševního onemocnění. Odborníci ji občas nazývají také „iluze dvojníka“ a řadí ji mezi iluze zrakové, neboť postižený je nezvratně přesvědčen o tom, že to, co vidí, je skutečnost.
Lidé trpící Capgrasovým syndromem věří, že jejich partner, dítě, rodič, kolega nebo soused zmizel a nahradila jej dokonalá kopie, kterou na dotyčného nemocného nasadila nějaká vládní organizace nebo vyšší moc, klidně i z vesmíru. Právě mimozemšťané bývají pro „capgrasáky“ nejčastějším vysvětlením, někdy jsou ale podle nich dvojníky také špioni či roboti. V některých formách se Capgrasův syndrom neprojevuje ve spojitosti s lidmi, ale s předměty v okolí postiženého.
Své jméno získal syndrom podle francouzského psychiatra Josepha Capgrase, který jej popsal již v roce 1923. Bývá doprovodným projevem paranoidní schizofrenie, ale také třeba Parkinsonovy choroby či demence. Ačkoliv jste o něm možná takto nikdy neslyšeli, téma nahrazování lidských bytostí stroji nebo příšerami z jiných planet je atraktivní téma pro popkulturní tvůrce. Níže tedy přikládáme galerii slavných filmů, které se Capgrasovým syndromem inspirují či přímo zabývají.