Radka Křivánková
19. 12. 2019 10:00
Zdroj: Pixabay
Dříve se lidé jednoduše označovali za blázny, ještě předtím byli osočováni ze spolčení se s ďáblem. Moderní psychiatrie duševním poruchám přiřadila pojmy jako poruchy osobnosti, poruchy chování či poruchy nálady. Právě poruchy nálady, nazývané také afektivní poruchy dnes postihují až 21 % lidí ve společnosti.
Některou z forem duševních poruch dle statistik zažije během života téměř každý druhý z nás. Afektivní porucha je třetí nejčastější poruchou.
Fotogalerie
Duševní poruchy v moderním světě
„Duševních poruch v moderním světě přibývá, také se snižuje průměrný věk, kdy se objevují poprvé,“ zaznělo z úst uznávaného českého psychiatra prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc. Afektivní poruchy přitom nejčastěji zaznamenáváme kolem třicátého roku života.
Odborník vznik afektivních poruch spojuje také s nezdravým životním stylem a hektickým tempem všude kolem. Světová zdravotnická organizace ve své studii varuje, že ve 21. století budou právě afektivní poruchy a deprese nejčastějšími onemocněními. V roce 2030 by se dle odhadů měly vyskytovat častěji než kardiovaskulární nebo onkologická onemocnění.
Nespoléhejte, že to přejde...
Z definice deprese a afektivních poruch vyplývá, že stav se sám od sebe nezlepší. Jde o onemocnění, které nejde překonat vůlí. Deprese nebo mánie, nejčastější projevy afektivní poruchy, totiž ze své podstaty vůli ochromují.
Nejde o lenost, přestože si tak své onemocnění může postižený vykládat. Výčitky jdou s afektivními poruchami ruku v ruce. Nepřidává ani povzbuzování blízkých ve stylu: „Vzchop se.“ Naopak, takový tlak jenom vyvolává pocit viny a vše zhoršuje.
Těžká deprese, stejně jako další těžké duševní poruchy, vyžadují zejména trpělivost a zpravidla se neobejdou bez lékařské pomoci. Pozitivní je, že deprese je jednou z nejlépe léčitelných psychických poruch. Léčba, která spočívá ve farmakologii a podpůrné psychoterapii, pomáhá většině postižených.
