Zuzana Aidomoanová
13. 09. 2019 07:00
Zdroj: Wikimedia Commons, Eric Koch/Anefo – Nationaal Archief, CC0
Do kin vstoupil kontroverzní film Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula. A stejně kontroverzní a syrový je i osud autora předlohy, spisovatele Kosińského. Patřil k velkým nadějím poválečné literatury. Přesto si bizarním způsobem sám přivodil smrt.
Jerzy Kosiński se narodil v polské Lodži v roce 1933 v židovské rodině Lewinkopfů. Příjmení si změnili na Kosinski až na začátku druhé světové války a aby unikli pozornosti nacistů, přestěhovali se z Lodže do vzdálené vesničky na polský venkov.
Fotogalerie
Trpké vzpomínky na dětství
Rodina se snažila žít nenápadně, ani tak však nebyli její členové v bezpečí. Ačkoliv navenek působili jako katolíci a pravidelně chodili na mše svaté i všechny náboženské obřady, pro ostatní byli velmi nápadní. Ve vesnici se vědělo, že jsou Židé. Rodina tak žila pod neustálou hrozbou, že mohou kdykoliv padnout do rukou nacistů.
Kosińský později v rozhovoru na tu hroznou dobu vzpomínal: "Bylo to strašný stres. Se strachem jsme vstávali i šli spát. Pořád jsem si musel na sebe dávat pozor. Nemohl jsem se ani s ostatními dětmi jít koupat. Nikdo mě nesměl spatřit nahého, protože jsem byl obřezaný."
Léta studií a exil
Naštěstí je nikdo z vesnice neudal a členové rodiny se tak dočkali konce války. Poté se Kosińského otec stal vysokým úředníkem komunistické strany. Mladý Kosiński tak žil ve velkém luxusu. Často s rodiči cestoval do Ruska. Na univerzitě později velmi úspěšně vystudoval sociální psychologii. Na rozdíl od otce ale komunismus odmítal, což mu dělalo potíže i při studiích - zejména při osobním setkání profesory, zapálenými komunisty. Zajímavostí z jeho studií je i fakt, že chodil na univerzitu s pozdějším režisérem Romanem Polanskim.
V roce 1957 odjel Kosinski na stáž do Ameriky, ze které se už nevrátil. O jeho odjezdu panují historky o tabletách kyanidu pod jazykem, falešných doporučeních mnoha amerických profesorů, ale to není - stejně jako řada dalších momentů ze života Kosińského - pravda.
Dobrá partie
Na začátku šedesátých let se Kosińský vyšvihl mezi americkou elitu. Oženil se s Mary Weirovou, vdovou po pittsburském ocelářském magnátovi Ernestu Weirovi, která byla o osmnáct let starší. Jeho žena se pak stala inspirací pro postavu Elizabeth Eve Randové v románu Byl jsem při tom.
A s jeho ženou je spjatá další fáma, která provázela Kosińského život. Tradovalo se, že zemřela na zhoubný nádor na mozku. Není to pravda. Byla to alkoholička ještě dávno předtím, než Kosińského potkala, a její stav se díky jeho chování zhoršil. Zemřela pak na cirhózu jater.
Byl to plagiátor?
V roce 1966 vyšla Kosińskému kniha s názvem Nabarvené ptáče a hned vyvolala poprask. Nejen proto, že jsou v ní velice brutální i sexuálně otevřené scény, ale zejména proto, že Kosiński byl nařčen z plagiátorství. Román měl být podle mnohých dílem neznámého polského spisovatele. Kosiński se proti tomuto tvrzení ohradil, nicméně některé umělecké kruhy ho od té doby měly za podvodníka.
Asi nejhorší to pak bylo v roce 1982, kdy newyorský The Village Voice obvinil Kosińského ze lži. Poukazoval na to, že údajně autobiografický román obsahuje scény, které spisovatel prostě nemohl zažít. Řada přátel Jerzyho sice podpořila, ale skandál byl na světě a jméno Kosiński mělo náhle divnou příchuť. Spisovatel sám už se ze skandálu nikdy nevzpamatoval.
Jistá smrt
Večer 3.5. 1991 pak Kosiński napsal na lístek: "Dnes budu spát o něco déle než obvykle." A pak si připravil smrtící koktejl z barbiturátů, rumu a kokainu. Ráno ho našli ve vaně navíc s igelitovým pytlíkem na hlavě pevně uvázaným kolem krku.
Kosiński tak v duchu svých románů připravil i svou smrt. Šel na jistotu, aby se už neprobral. Řada přátel si myslela, že Kosiński byl nevyléčitelně nemocný, a proto se odhodlal ukončit život vlastní rukou. Nicméně ani to nebyla pravda, pitva prokázala, že Kosiński byl naprosto zdravý. Spáchal sebevraždu, protože zjevně už neunesl svůj trpký úděl.
