Fenomén déjà vu: Podle vědců se s ním víc setkávají mladé a netrpělivé mozky

Imrich Rešeta
04. 03. 2023 08:24

Zdroj: Unsplash

Déjà vu označuje situaci, kdy se nám zdá, že jsme svědky něčeho, co jsme již viděli nebo slyšeli. Magazín Scientific American píše, že to může být tím, že mozek ve skutečnosti opravuje své vlastní chyby. Co to znamená?

Většina lidí zažívá pocit známý jako déjà vu v určité fázi svého života. Je však těžké studovat ho, protože má tendenci vznikat spontánně a snadno zmizet. A podle vědců je jeho vytvoření "na příkaz" v laboratoři ošemetná záležitost.

Mozek a jeho asymetrie: Jak hemisféry ovlivňují objímání, líbání nebo pohled na svět?

Jak vzniká déjà vu?

"Ten pocit může nastat, když se nevhodně aktivují části mozku, které rozpoznávají známé situace," vysvětluje Robert O’Connor, kognitivní psycholog z University of St. Andrews ve Skotsku, který se zabývá výzkumem déjà vu. A dodává, že když k tomu dojde, jiná oblast mozku pak porovná tento pocit známosti s naší vzpomínkou na minulé zážitky. Pokud nejsou nalezeny žádné shody, výsledkem je znepokojující pocit, že jsme to všechno už viděli, který ale doprovází vědomí, že jsme to ještě neviděli...

Déjà vu znamená ve francouzštině „již viděno“, což je termín, který se připisuje francouzskému filozofu Émile Boiracovi. Psal o něm už v roce 1876. Když zažijeme déjà vu, obvykle jej doprovází pocit důvěrné známosti, ale také něčeho zvláštního, neobvyklého až tajemného.

"Občas může část mozku zodpovědná za rozpoznání známého, takzvaně vystřelit příliš nadšeně a bez zvláštního důvodu," říká O’Connor. Tuto hypotézu náhodného selhání podporuje skutečnost, že mladí lidé zažívají více déjà vu než starší lidé. Mladší mozky jsou o něco vzrušivější a nedrží se moc zpátky. Starší lidé mohou být také méně zdatnými ověřovateli faktů, když se objeví falešné pocity známosti. Už nemají jistotu, že to, co zažívají, je falešné. A proto se s déjà vu nesetkávají tak často.