Hlavním aktérem je strach, konkrétně strach z nemoci provázený úzkostným sebepozorováním. Opakovaná lékařská vyšetření s negativním výsledkem nedokážou zvrátit přesvědčení pacienta o svém vážném zdravotním stavu. A tak chodí od jednoho lékaře ke druhému, jenom psychiatrovi se vyhýbá...
Hypochondrie, nepřiměřený strach o zdraví pozorujeme u různých duševních poruch. Jako hypochondrická porucha se řadí mezi somatoformní poruchy, které patří k neurózám.
Fotogalerie
Na vině je psychika
Hypochondrie může být také jedním z příznaků deprese nebo úzkostné poruchy. Objevuje se u obsedantně kompulzivní poruchy nebo u panické ataky, kde jsou však projevy natolik intenzivní, že strach je na místě. Přesto nemají vnímané projevy tělesného onemocnění somatický původ. Na vině je vždy psychika. Psychika je bohužel také překážkou k uzdravení pacienta, který se zaměřuje výhradně na tělesné příznaky a léčbu psychologickou či psychiatrickou vehementně odmítá.
Porucha souvisí s typem osobnosti. Někdo je ke strachu obecně náchylnější. Někdo neumí zvládat své emoce a konflikty, raději proto pozornost přesouvá jinam – na své vlastní zdraví. Porucha se může objevit i v důsledku nějakého prožitého traumatu anebo může mít původ v dětství, například v přehnané péči rodičů.
Pacient touží po potvrzení, nikoli po pravdě
Oproti všeobecnému přesvědčení však pacient svoji nemoc nepředstírá. Není to simulant, příznaky nemoci skutečně trpí, přestože nemají somatický základ. Často navíc trpí stresem z opakovaných vyšetření a přístupu svého okolí, ten jeho symptomy ještě zhoršuje.
Většina pacientů s hypochondrií zásadně odmítá připustit, že by jejich problém měl psychický charakter. Diagnóza hypochondrie má navíc ve společnosti tak pejorativní nádech, že ji nevyslovují ani lékaři. Vyslovení diagnózy léčbě rozhodně nepomůže. „Vyvolává zbytečnou nedůvěru pacienta k lékaři,“ vysvětluje MUDr. Václav Šmatlák pro Zdravotnický deník.
Přesto je psychologická interpretace potíží a pomoc psychologa či psychiatra pro úspěšnou léčbu nevyhnutelná. Pomáhá především kognitivně behaviorální terapie. Prospěšná mohou být i antidepresiva či antipsychotika.
HYPOCHONDRICKÁ PORUCHA JE JEDNOU ZE SOMATOFORMNÍCH PORUCH. VÍCE VÁM ODHALÍ FOTOGALERIE:
Fotogalerie
Literatura: Honzák, Radkin; Chromý, Karel: Somatizace a funkční poruchy. Praha: Grada, 2005.