Radka Křivánková
22. 08. 2019 14:00

Zdroj: pixabay

Donedávna bylo zapomínání odsuzováno. Nové studie však přinášejí revoluční zjištění o tom, že zapomínání je ve skutečnosti prospěšné, samozřejmě v rozumné míře. Umožňuje nám opustit staré zvyky a přizpůsobovat se novým okolnostem. Je podmínkou pro efektivní rozhodování.

Jak nás zapomínání dělá chytřejšími?

Z hlediska času rozlišujeme ultrakrátkou, krátkodobou a dlouhodobou paměť. Máme-li si něco skutečně zapamatovat, zjednodušeně je potřeba to převést z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Krátkodobě si pamatujeme mnoho věcí, ale většinu z nich po několika minutách zapomeneme. Mozek do dlouhodobé paměti přenáší jen podněty, které vyhodnotí jako významné. Musí být nějakým způsobem zajímavé nebo se pojit s určitým emocionálním nábojem.

Fotogalerie

Dalších 7 fotekDalších 8 fotek

Ukládání informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti probíhá zejména prostřednictvím hipokampusu ve spánkovém laloku. Právě ve spánku dochází k významnému třídění informací na důležité a nedůležité, k ukládání vzpomínek do paměti, ale i zapomínání nepodstatných věcí. Nebylo by efektivní si pamatovat úplně všechno.

Přirozený rozpad paměťových stop, ono zapomínání, nás chrání před zahlcením informacemi. Účelné zapomínání probíhá i na úrovni dlouhodobé paměti, kdy neustále dochází k obnově paměťových spojení. V paměti zůstává jen to podstatné. Detaily se časem ztrácejí.

Znáte tři základní druhy paměti? Pro jednu je charakteristické číslo sedm

Jak to vidí vědci?

Podle vědců z Univerzity v Torontu je mozek nastaven tak, aby dokázal roztřídit vzpomínky nezbytné pro optimalizaci rozhodovacích procesů od těch ostatních. Ty potom zapomínáme. Blake Richards, autor studie zaměřené na zapomínání, vysvětluje: „Irelevantní detaily z minulosti je lepší zapomenout. Díky tomu se můžeme zaměřit na podstatné věci, které nám pomohou s rozhodováním v reálném životě.“

Kanadští vědci Blake Richards a Paul Frankland ve svých výzkumech také odhalili mechanismy, které podporují ztrátu paměti. Jsou odlišné od těch, které zajišťují ukládání informací do paměti. Zapomínání probíhá buď oslabováním spojení mezi neurony, ve kterých jsou uloženy vzpomínky, nebo přepisem uložených vzpomínek za nové.

CO SI NEJLÉPE ZAPAMATUJEME? ODPOVĚDI PŘINÁŠÍ FOTOGALERIE: