Co se aktuálně děje? To nedokáže objektivně definovat nikdo. Ani největší odborníci v současnosti nedokážou předvídat budoucnost. Nejistota, kterou dnes všichni zažíváme, se zrcadlí ve zvýšené hladině stresu. Lidský mozek současný stav nouze a všechny zprávy o epidemii, které se valí ze všech stran, vyhodnocuje jako nebezpečí. Aktivuje tak stresové reakce, které řídí naši náladu, motivaci a strach.
Lékařka Julie Dobrovolná, která v centru RECETOX na Masarykově univerzitě zkoumá stres, přirovnává šíření koronaviru k tomu, co zažívají lidé ve válečném stavu. Pochopitelně chybí násilí mezi lidmi, ohrožení na populační úrovni je však srovnatelné.
Fotogalerie
Stres a stav nouze, se kterým se musíme vypořádat
Dle lékařky se dají očekávat změny psychického rozpoložení lidí, změny nálady, změny každodenních zvyklostí, ale třeba i zhoršení chronických onemocnění.
Lidé se musejí vyrovnat i s dodržováním nařízené karantény. Nově jsou nuceni poslouchat autority, které za autority ani nemusí považovat. Každodenní život se řídí doporučením odborníků, například hygieniků. To vyžaduje dávku sebezapření. Ať chceme nebo ne, stav nouze znamená i omezení osobních práv.
Dosud neznámá situace a práce z domu
Zažíváme zcela nové a neznámé situace. Typickým příkladem je práce z domu. Přestože pro některé společnosti nejde zdaleka o nic nového, existuje řada firem, která home office zavádí až nyní na základě omezení kontaktu mezi lidmi. Jenže ten kontakt pochopitelně chybí. I přes pokročilé moderní a komunikační technologie je komunikace z očí do očí nenahraditelná.
Lidé se změnou prostředí ztrácejí produktivitu. I to je zdrojem stresu. Diana Rádl Rogerová z konzultační společnosti Delloitte píše, že koronavirus v praxi prověří, jak jsme v práci flexibilní a jak jsme připraveni na flexibilitu v práci. Zdaleka ne všichni v nové situaci obstojí. Nejenom firmy, ale i zaměstnanci procházejí zkouškou. Někteří se teprve musí naučit věnovat pracovním činnostem i v domácím prostředí.