Imrich Rešeta
22. 10. 2020 15:10

Sdílet

Zdroj: ESA

Až 317krát by se Česká republika vešla do současné rozlohy ozonové díry. Loni byla nejmenší za dlouhou dobu, letos zase největší. Co to znamená pro život na planetě?

Pozitivním trendem je postupné zmenšování ozonové díry. V průběhu posledních dvou dekád se ozonová vrstva obnovovala o 1 až 3 procenta každých deset let. Jenže variabilita její rozlohy poukazuje na dlouhodobé škody, které mohou lidé způsobit životnímu prostředí.

Svět má problémy, varuje David Attenborough. Přihlásil se kvůli tomu na Instagram a fanoušky získává rekordně rychle

Ozonové jojo

Nad Antarktidou je aktuálně největší ozonová díra za poslední roky. Podle dat ze satelitu Copernicus Sentinel-5P z dílny Evropské kosmické agentury má rozlohu přibližně 25 milionů kilometrů čtverečních, co je plocha, kterou měla naposledy před pěti lety. Jde o velikost Ruska a Austrálie dohromady, nebo, pokud máme vzít bližší příklad, Česká republika by se do ní vešla 317krát.

Velikost ozonové díry v průběhu roku kolísá. Od srpna do října se zvětšuje a dosahuje největší plochu. Poté se začne zmenšovat a na konci prosince se vrátí na běžnou úroveň. Aktuální pozorování ale ukazují obrovský rozdíl oproti loňskému roku, kdy byla ozonová díra nejmenší za posledních 30 let. Měřila jen 16,4 milionu čtverečních kilometrů, co je 208krát rozloha České republiky. Tehdy ale šlo o anomálii.

„Naše pozorování ukazují, že ozónová díra se od poloviny srpna rychle rozrostla a pokrývá většinu antarktického kontinentu. Svou velikostí je výrazně nad průměrem. Zajímavé je také to, že ozónová díra je teď také jednou z nejhlubších a vykazuje rekordně nízké hodnoty ozonu,“ uvádí Diego Loyola z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku, které připravilo nejnovější analýzu ozonové díry.

Svět přichází o barvy: Velký bariérový útes ztratil kvůli stoupající teplotě oceánu přes polovinu korálů

O důležitosti ozonové vrstvy

Význam ozonové vrstvy spočívá v její schopnosti absorbovat ultrafialové záření ze Slunce a chránit tak život na naší planetě. Působí jako atmosférický krém, a proto vědci pečlivě sledují ozónovou díru, která se sezónně objevuje nad Antarktidou.

K jejímu vytvoření vedlo používání některých látek, zejména freonů, v druhé polovině minulého století. Díky Montrealskému protokolu z roku 1987 bylo vyřazeno z výroby a spotřeby celkem 96 nebezpečných chemikálií a ozonová díra se nyní pomalu sama opravuje. Vědci předpovídají, že globální ozonová vrstva dosáhne svého normálního stavu v roce 2050.

Zdroje: cnet.com, esa.int, iflscience.com