Imrich Rešeta
19. 10. 2020 16:40
Zdroj: Wikimedia Commons/Adolph Northen (1828–1876), Public domain
Byť na území Ruska vrazil s velkou pompou a hrdě vstoupil také do ulic Moskvy, 19. října 1812 se dal na neslavný ústup.
Měsíc poté, co mohutná francouzská armáda vstoupila do ulic hořící a opuštěné Moskvy, jsou její vyhladovělé jednotky nuceny zahájit ústup.
Moskva nezná porážku
V červenci 1807 uzavřelo po bitvě u Friedlandu poražené Rusko s Francií Tylžský mír, jehož důsledkem byl takzvaný kontinentální systém, který zakazoval obchodování s Velkou Británií. Brzy se ale ukázalo, že páka, kterou měla Francie proti ostrovnímu rivalovi, dlouho nevydrží. Zejména proto, že předtím mířilo až 70 % z ruského vývozu právě do Anglie.
Když car Alexander I. v roce 1810 porušil kontinentální systém, francouzský císař Napoleon I. Bonaparte vyrazil 24. června 1812 na Rusko se svou Velkou armádou čítající přes půl milionu hlav. Šlo o největší evropskou vojenskou sílu, která se do té doby vůbec shromáždila.
Rusové pod vedením generála Michaila Kutuzova ale odmítli přímou konfrontaci a vesměs se dali na ústup, v jehož průběhu spálili vše, co mohlo shořet. Sedmého září se odehrála nerozhodná bitva u Borodina, v níž obě strany utrpěly hrozné ztráty, a týden poté dorazil Napoleon do Moskvy. Měl v plánu doplnit zde zásoby pro své muže, ale našel evakuované město, které se brzy také rozhořelo požáry. Popelem lehly i ubikace francouzské armády. Napoleon čekal měsíc na kapitulaci protivníka, nebo alespoň mír, ale místo toho se octl tváří v tvář ruské zimě a byl nucen dát své vyhladovělé a utrápené armádě pokyn k ústupu z Moskvy.
Francouzská armáda v koncích
Nebylo to ale tak jednoduché. Zatímco u Friedlandu nechal Napoleon poražené ruské vojsko být a podle některých historiků promarnil příležitost totálně ho zničit, teď se karta výrazně obrátila. Ustupující francouzské vojáky decimovala jak proslulá ruská zima, tak armáda, zejména kozáci.
Když se Napoleon na konci listopadu dostal k řece Berezina, zjistil, že mu přechod blokují nepřátelské jednotky. Po několika dnech si prorazil cestu skrz a poté, co většina jeho armády prošla řeku, nechal spálit provizorní mosty. Na druhé straně uvízlo asi 10 000 opozdilců.
Teď už se ústup zrychlil. Napoleon šel napřed a do Paříže se vrátil jen s několika kohortami. Velká armáda se sice nakonec z Ruska dostala, ale během katastrofální invaze utrpěla ztrátu víc než 400 000 mužů. Bojeschopných zůstalo jen několik tisíc. I kvůli tomu ruská armáda svůj postup nezastavila a na jaře 1814 dobyla Paříž.
Zdroje: history.com, wikipedia.org
