Imrich Rešeta
25. 06. 2020 14:26
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
William James Sidis měl nejvyšší IQ v historii lidstva, jeho hodnota se odhaduje v intervalu 250-300. Přesto toto jméno patrně nikomu nic neřekne. Čím to je?
Pokud jde o výšku IQ, zanechal za sebou i takové velikány historie jako Albert Einstein (160) nebo Isaac Newton (190). Naši současníci typu Marka Zuckerberga (152) a Billa Gatese (160) by k němu také klidně mohli vzhlížet.
Neuvěřitelný William
Narodil se 1. dubna 1898 do rodiny židovských emigrantů, kteří v 80. letech devatenáctého století utekli z Ukrajiny před politickým pronásledováním a pogromy. Matka Sarah posléze v New Yorku pracovala jako lékařka, otec Boris byl psycholog a posbíral navíc několik titulů na Harvardu. William James zdědil jejich inteligenci, ale ještě k ní něco přidal.
Ve věku 18 měsíců, kdy se většina dětí začíná projevovat prvními slovy, už si prý sám četl noviny The New York Times. Osmiletý William uměl mluvit latinsky, řecky, francouzsky, rusky, německy, hebrejsky, arménsky a turecky. Mimo to si vymyslel vlastní jazyk - vendergood.
To už jeho otec uvažoval nad tím, že by kluk mohl pokračovat v rodinné tradici a jít na Harvard, jen s předstihem dekády. Univerzita ho odmítla s tím, že je devítiletý William příliš mladý. Zapsala ho až o dva roky později. Tady se rychle ukáže, že jeho znalosti matematiky přesahují limity profesorů a získává pověst zázračného dítěte. Předpovídali mu velkou budoucnost v oblasti matematiky, očekávalo se, že přijde s úžasnými teoriemi a novými způsoby výpočtu astronomických jevů.
Souboj s otcem
Teď musí přijít nějaké ALE. William odmítal věhlas a jeho představa dokonalého života byla někde v ústraní a bez ženy, opačné pohlaví ho nikdy nezajímalo. A bylo by to bez učení. Přes jeho nespornou inteligenci totiž dosáhl počátečních úspěchů i kvůli tomu, že ho otec silně tlačil do vzdělávání a přistupoval k němu jako k projektu.
William mu to v dospělosti vyčítal a když otec v roce 1923 zemřel, odmítl jít na pohřeb. Roli v tom možná hrál i fakt, že ho několik let předtím rodiče nechali umístit do sanatoria. Mělo to ale trošku neobvyklý průběh. Mladý muž, jinak přesvědčený pacifista, byl v Bostonu zadržen na násilné demonstraci a hrozilo mu 18 měsíců za mřížemi. Rodiče to vyhandlovali za rok v sanatoriu.
Osamělost génia
William opustil Harvard, když se dostal do potyčky s několika staršími studenty. Rodiče mu našli místo na Riceově univerzitě v Texasu, kde jako sedmnáctiletý vedl několik předmětů. Jenže opět přednášel studentům starším než byl on sám a dávali mu to pociťovat.
Opustil proto i toto místo a svého génia utajoval před společností, jak to jen šlo. Střídal špatně placené úřednické posty, které opustil vždy, když ho někdo poznal. V roce 1924 novináři zjistili, že pracuje za 23 dolarů na týden a neopomněli to zveřejnit palcovými titulky. Zesměšňovali také jeho inteligenci, prý ztratil schopnost myslet, jako když byl to zázračné dítě.
William po zbytek života publikoval pod různými pseudonymy, věnoval se třeba vlastní historii Severní Ameriky, kterou popsal až 10 000 let zpátky a tvrdil, že původní obyvatelé kontinentu se dostali také do Evropy. Skončil úplně osamělý, zlomený, a živil se manuálně. Člověk, který mohl změnit svět, zemřel zapomenutý v roce 1944 na krvácení do mozku, stejně jako jeho otec. Williamovi bylo jen 46 let.
