Díky bližším než blízkým kontaktům našich předků s neandertálci se v lidském genomu zachovaly 2 až 3 procenta jejich DNA. A plynou z toho zajímavé věci.
Poslední neandertálci vymřeli před přibližně 30 000 lety, ale jejich odkaz žije dodnes. Díky malé části DNA totiž některé ženy mají o poznání lehčí průběh těhotenství a víc dětí.
Dárek z minulosti
Podle analýzy dat společnosti UK Biobank téměř jedna ze tří žen původem z Evropy zdědila od neandrtálců genovou variantu, která je spojena se zvýšenou plodností a menší pravděpodobností potratu. Tato genová varianta má za následek vyšší hladinu progesteronu, hormonu důležitého pro přípravu děložní výstelky, implantaci vajíčka a jeho udržení v počátečních stadiích těhotenství.
„Toto je příklad toho, jak příznivé genetické varianty, které moderní lidé získali smícháním s neandrtálci, mohou mít dopad na dnešní lidi,“ říká spoluautor studie Dr. Hugo Zeberg.
A dodává, že podíl žen, které zdědily tento gen, je asi desetkrát vyšší než u většiny neandertálských genových variant. Molekulární analýzy také odhalily, že tyto ženy produkují ve svých buňkách víc progesteronových receptorů, co může vést ke zvýšené citlivosti na progesteron a lepší ochraně před potraty.
Co ještě nám zanechali neandertálci?
Většina Evropanů má ve svém genomu dvě procenta genů od neandertálců, někteří se blíží ke třem. Je to důsledek doby před přibližně 50 000 lety, kdy docházelo k různým druhům kontaktů, které mají dodnes vliv na naše zdraví.
Neandertálská DNA rozhoduje o tom, jak spíme, respektive jestli jsme noční sovy nebo ranní ptáčata, jak často se spálíme, zda jsme náchylní k osamělosti nebo depresivní náladě. Poskytují nám ochranu před některými viry, s nimiž se neandertálci setkali před svým odchodem z Afriky. A dokonce vplývají na naši výšku.
Mezi negativy je třeba to, že zatímco zvýšená srážlivost krve předkům dobře posloužila rychlým hojením zranění získaných v průběhu lovu, nám může přitížit a vést k trombóze nebo mrtvici.
Zdroj: thenewdaily.com.au