Imrich Rešeta
04. 04. 2020 18:50
Zdroj: Pixabay.com
Jen málokdo si patrně uvědomuje, jaký je orgán uvnitř hlavy nejen důležitý a komplexní, ale navzdory pokročilé vědě stále tak trochu záhadný.
Čtete tento článek, všímáte si jednotlivá písmena a jejich spojení do slov, uvažujete nad tím, co autor chtěl říct. Nebo se jen prostě ráno vzbudíte, zjistíte, že slunce svítí a venku kromě rachocení aut zpívá osamělý pták. Jinými slovy jste při vědomí. A právě vědomí je věc, která zaměstnává filozofy již od antiky. Vědecká obec to převzala také a snaží se vysvětlit, jak procesy v mozku vědou k subjektivním zážitkům. Ale zatím otvírá víc otázek, než nabízí odpovědí.
Věda a "nesmrtelnost"
Podobně dlouho nedá filozofům spát nesmrtelnost, která se stala i předmětem mnoha uměleckých děl. Zpravidla s ne příliš uspokojivým výsledkem, protože věčný život znamená, že člověk přijde o své blízké a s přibývajícími staletími nemá moc pro co žít. A jak se na to dívá věda?
Nabízí dvě teorie. Podle první, stejně jako jiné lidské vlastnosti, stárnutí může být jen součástí genetiky a je nějakým způsobem prospěšné. A podle druhé, méně optimistické, nemá stárnutí žádný účel a je důsledkem poškození buněk, ke kterému dochází během života.
Výchova k smíchu
John Locke, představitel filozofie empirismu, kdy jediným zdrojem poznání je smyslová zkušenost, přišel v 17. století s pojmem tabula rasa. Člověk se rodí jako nepopsaný list papíru a utváří ho až to, s čím přijde do styku, prostředí, výchova a podobně. Jenže vědci se v dlouhodobé při o to, jestli jsou naše myšlenky a osobnost ovládány geny nebo prostředím, začínají přiklánět k tomu, že to není tak jednoznačné. Schopnost studovat jednotlivé geny ukazuje na mnoho lidských rysů, nad nimiž máme jen malou kontrolu. A stejně tak výchova silně ovlivňuj to, kdo jsme a co děláme.
Smích je jedním z nejméně pochopených segmentů lidského chování. Rozsvěcuje tři části mozku: Myšlení, které pomůže pochopit vtip; oblast pohybu, která pobídne svaly k smíchu; emoční oblast, která vyvolává pocit lehkomyslnosti.
Velkou neznámou ale zůstává, proč se jeden člověk směje vtipům, zatímco jiný se chechtá u sledování hororu. Jedna věc je ale jasná: Smích způsobuje, že se cítíme lépe.
Fantomová bolest
Patrně až 80 procent lidí s amputacemi pociťuje i nadále teplo, svědění, tlak nebo bolesti přicházející z chybějící končetiny. Tento jev se nazývá fantomová končetina nebo fantomová bolest. Oblast nervů, kde je končetina přerušena, vytváří nová spojení s míchou a pokračuje v odesílání signálů do mozku, jako by tam nic nechybělo. Podle jiné teorie je mozek pevně zapojen, aby fungoval, jako by bylo tělo zcela neporušené. A nepřipouští si nějaké změny.
10 ZAJÍMAVÝCH FAKTŮ O LIDSKÉM MOZKU ČTĚTE V GALERII:
Fotogalerie
Zdroj: livescience.com
