Radka Křivánková
27. 08. 2019 13:30
Zdroj: Pixabay
Lidé obecně mají sklony přeceňovat své schopnosti. Psychologové tento jev označují jako iluzi nadřazenosti či efekt nadprůměrnosti. Je jasné, že pokud sebe sama většina lidí hodnotí jako lepší, schopnější, chytřejší či krásnější než ostatní, už jen z pohledu matematické logiky to nemůže být pravda. Proč tomu tak je?
V čem jsem zrovna já nadprůměrný?
Všichni máme sklony přeceňovat se především v obecných schopnostech, typicky jde například o řízení auta. Podle výzkumů se například v USA považuje za nadprůměrné řidiče, tedy lepší řidiče než ostatní, celých 93 procent dotázaných. Jenže kdyby lidé opravdu řídili tak dobře, jak si o sobě myslí, zdaleka by se nemohlo stávat tolik dopravních nehod.
Fotogalerie
Další studie dokládají například to, že většina lidí se nepovažuje jen za lepší řidiče, cítí se být také inteligentnější či krásnější, než jsou ostatní. Každý z nás nejednou zažil situaci, kdy se setkal s člověkem, který se cítil být chytřejším, než skutečně byl. Otázkou je, zda šlo o iluzi onoho člověka či o iluzi nadřazenosti vlastní.
Jisté je, že lidé si často neuvědomují svoji nevědomost. Omezuje je právě jejich hloupost. Neúměrné sebevědomí jim brání své znalosti rozšiřovat. Znamenalo by to totiž v první řadě přiznat svoji omezenost.
Kdo je tady odborník?
Všichni máme sklony cítit se odborníky na něco, co zdaleka přesahuje naši mentální kapacitu. Může to být politika, legislativa a soudnictví, mezinárodní vztahy, sport, medicína a mnohé další obory. Stačí si vyslechnout hospodské debaty, zúčastnit se rodinných setkání nebo si přečíst některé internetové diskuze. Řada nepřiměřeně ostrých reakcí a naprosto laických komentářů na rozsáhlé odborné problémy je dokonalou ukázkou iluze nadřazenosti.
Kde se bere přehnané sebevědomí?
Iluze nadřazenosti je součástí tzv. Dunning-Krugerova efektu. Lidé mají vyšší sebevědomí částečně proto, že si neuvědomují celý rozsah problému. Čím více lidé umějí a vědí, čím více pochybují o svých schopnostech a znalostech.
Lidské kognitivní procesy nejsou dokonalé. Mozek podléhá různým typům kognitivních zkreslení, efekt nadprůměrnosti je pouze jedním z mnoha.
Petr Nutil ve své knize Média, lži a příliš rychlý mozek popisuje další obvyklé myšlenkové chyby. Jaké to jsou? To se dozvíte ve fotogalerii.
Fotogalerie
Literatura:
Nutil, P. Média, lži a příliš rychlý mozek. Průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018.
McRaney, D. Nejste tak chytří, jak si myslíte: Klamou vás média, politici a ze všeho nejvíc vlastní mozek. Praha: BizBooks, 2014.
Odkazy:
https://gigaom.com/2014/08/19/93-of-us-think-we-are-above-average/
https://gigaom.com/2014/08/19/93-of-us-think-we-are-above-average/
