Imrich Rešeta
14. 10. 2020 13:03
Zdroj: Youtube.com
Rok přinesl 1968 mix výjimečných situací. Československo obsadily tanky a zatímco mexická vláda nechala střílet do demonstrantů, organizovala rovněž olympiádu, na které americký atlet Jim Hines 14. října jako první člověk historie zaběhl 100 metrů pod 10 sekund.
Byl to mimořádný ročník nejen pro sport. Na těchto olympijských hrách třeba naše slavná gymnastka Věra Čáslavská získala 4 zlaté medaile a před zraky celého světa protestovala proti sovětské okupaci Československa.
Problémový rok 1968
Samotné Mexiko také nebylo v nejlepší kondici. Několik dnů před začátkem sportovní události roku se zde uskutečnila další z demonstrací proti brutálnímu potlačování odborů, zákazu shromažďování a dokonce i proti samotné olympiádě. Protestující místo ní žádali revoluci. Vláda demonstraci potlačila mimo jiné i střelbou ostrými náboji a za použití tanků. Výsledkem byly desítky mrtvých a stovky zraněných.
V neméně složité situaci se ocitla také delegace amerických sportovců tmavé barvy pleti. Doma se odehrávaly rasové nepokoje, a oni proto zvažovali odchod z týmu.
Z tohoto pohledu vypadá nadmořská výška 2240 metrů nad mořem, co z Mexika dělá vůbec nejvýše položené místo olympijské historie, jako drobnost. Přes neobvykle řídký vzduch se zde ale stejně povedlo překonat úctyhodných 43 světových rekordů.
Boxer na dráze
Jeden z nejpamátnějších výkonů předvedl v Mexiku tehdy dvaadvacetiletý americký atlet Jim Hines. Původně hrál baseball, než si trenér atletického družstva všiml jeho sprinterských schopností a přemluvil ho, aby přešel k nim. Představoval novou generaci takzvaných silových běžců, kteří se na dráze objevili v šedesátých letech - měli velké svaly a figury boxerů.
Už v létě 1968 se mu na Národním šampionátu v Kalifornii povedlo zaběhnout 100 metrů s unikátním časem 9,9 vteřiny. Ten ale zaznamenala manuální časomíra, elektronická ukazovala 10,03 vteřiny. Nicméně rekord nebyl uznán kvůli větru, jenž běžce mohutně podporoval.
Dva měsíce na to, 14. října, se Hines postavil na dráhu v Mexiku, kde mělo kvůli nadmořské výšce mnoho sportovců problém s podáním ideálního výkonu. A i když bylo mladému atletovi vyčítáno, že měl díky řídkému vzduchu výhodu, sám to považoval spíše za negativum „Řídký vzduch mi nepomohl ani o píď. Závod v Mexiku byl nejtěžší, jaký jsem kdy běžel. Ve skutečnosti mě ten vzduch brzdil," řekl později pro dokument britské stanice ITV.
Jim Hines přepisuje historii
Do cíle doběhl s časem 9,89 vteřiny, který byl sice záhy opravený na 9,95, ale stejně je nový rekord na světě. První a lepší čas byl pořízen na základě údajů ze světelného paprsku, který představoval cílovou čáru. Oficiální a o něco horší pochází z polaroidové fotografie. A do třetice byl čas zaznamenán také ručně, ale výsledek 9,9 vteřiny obsahuje i zpoždění kvůli reakční době člověka, který spouští hodinky.
Hines v roce 1968 pomohl také americkému týmu k zisku zlata ve štafetě na 4x100 metrů. Po olympiádě opět změnil sport a začal se profesionálně věnovat americkému fotbalu. Byť neměl velké zkušenosti, uplatnil alespoň své sprintérské schopnosti. Vydrželo mu to ale jen několik měsíců, neboť i přes rychlost prý byl jedním z nejhorších hráčů, kteří kdy na trávník nastoupili.
Krátce po olympiádě Hinesovi vykradli byt, zloději si vzali šperky, televizi, stereo a také zlaté medaile. Zoufalý sportovec si dal do novin inzerát s žádostí o vrácení medailí, které mu několik dnů na to přišly v obyčejné hnědé obálce. Jeho světový rekord v běhu na 100 metrů vydržel až do července 1983, kdy ho o několik setinek předběhl Calvin Smith a posunul hranici na 9,93. Toho zase v roce 2009 překonal fenomenální Usain Bolt s dodnes platnou cifrou 9,58 sekundy.
Zdroje: bbc.co.uk, irozhlas.cz, eurosport.com, olympic.org
