Imrich Rešeta
31. 10. 2020 13:47
Zdroj: Wikimedia Commons/Pavel Semyonovich Zhukov (1870-1942), Public domain, CC BY-SA
Několik let poté, co se v Sovětském svazu začalo s dekonstrukcí Stalinova kultu osobnosti, došlo 31. října 1961 také na přemístění ostatků ruského vůdce z Leninova mauzolea na Rudém náměstí.
Po Moskvě kolovaly pověsti, že Stalinovo tělo bylo v průběhu přesunu svlečeno z uniformy, ale očití svědkové to popírají.
Fotogalerie
Nikolaj Michajlovič Švernik, který byl jednu dobu kritizován kvůli spolupráci s tyranem, ale v roce 1957 se zase stal členem prezidia Nejvyššího sovětu, nařídil jen odstranit Zlatou hvězdu Hrdiny socialistické práce z vůdcovy uniformy.
Příliš těsné mauzoleum
Když Vladimir Lenin v lednu 1924 zemřel, byl nabalzamován a umístěn do mauzolea na Rudém náměstí. Původně bylo dřevěné, ale na přelomu 20. a 30. let došlo k výměně za důstojnější verzi, která se pak stala i jedním z centrálních bodů veřejných přehlídek a politických akcí.
Průhledný kryt měl nabídnout věčný pohled na oblíbeného zakladatele Sovětského svazu. Jenže když v březnu 1953 zemřel Josif Stalin, padlo rozhodnutí o tom, že bude umístěn vedle Lenina. Tělo dalšího sovětského vůdce bylo uloženo k jeho předchůdci a začalo se uvažovat nad vybudováním panteonu, kam by byli umístěni oba dva.
K tomu ale nikdy nedošlo, o 8 let později se totiž nejen mění plány, ale také pohled na minulost. Nikita Chruščov totiž pracoval na odsouzení stalinismu, kultu osobnosti a brutálního režimu Josifa Stalina vůbec. Jenže jak naložit s tím, že tyran leží vedle obdivovaného Lenina?
Strana se zbavuje vůdce
Už od 20. sjezdu Komunistické strany, který se uskutečnil v roce 1956, se začaly objevovat názory, že není vhodné, aby vedle Lenina spočíval v mauzoleu také Stalin. Tečku za tím dal 22. sjezd v druhé polovině října 1961. Jen několik dnů před velkou přehlídkou k výročí Říjnové revoluce, která se měla uskutečnit 7. listopadu.
Rudé právo k tomu 31. října hned na titulní straně v kratičkém textu s názvem Usnesení - O Mauzoleu Vladimíra Iljiče Lenina -, cituje závěry 22. sjezdu, podle nichž je: „neúčelné, aby v Mauzoleu nadále zůstal sarkofág s rakví J. V. Stalina, protože vážné porušování leninského odkazu, zneužívání moci a masové represálie proti čestným sovětským lidem a dalších činy, jichž se dopustil Stalin v období kultu osobnosti, znemožňují, aby rakev s jeho pozůstatky nadále zůstala v Mauzoleu V. I. Lenina."
The New York Times jen o den dřív popisují tyto snahy jako dramatický krok v rozbíjení obrazu Josifa Stalina. A uvádí, že s návrhem na přesun vůdcova těla přišel Nikolaj Viktorovič Podgornyj, První tajemník ÚV KS Ukrajiny.
Poslední pouť Josifa Stalina
Rudé náměstí bylo dopředu uzavřeno kvůli přípravám na přehlídku, takže to, co se odehrálo 31. října, nemělo moc svědků. Nikita Chruščov si předvolal zainteresované a řekl jim: „Žádám vás, abyste měli na paměti, že dnes bude pravděpodobně rozhodnuto o Stalinově pohřbu. Ředitel mauzolea ví, kde kopat hrob."
Pozdě večer byl v atmosféře absolutního utajení vchod do mauzolea a čerstvě vykopaný hrob zakryt překližkou. Osm vojáků vyneslo Stalinovu rakev z mauzolea a přeneslo ji k hrobu. Po krátké pauze, vyplněné tichem a podle některých zdrojů pláčem nad osudem vůdce, ji opatrně spustili dolů.
Samozřejmě, taková událost se dlouho neutají, a tak byl v listopadu hrob patrně ještě navštěvovanější než místo Leninova posledního odpočinku. Jenže na zvědavce čekal jenom prostý hrob zalitý masou betonu. Prý kvůli tomu, aby se zamezilo pozdějšímu otevírání a případnému dalšímu přesunu. Na vrchu byla jen deska se Stalinovým jménem a rokem narození a smrti. Náhrobek dostal až o dekádu později. Ruská informační agentura RIA Novosti uvádí, že zatímco byl Stalin po své smrti oplakáván celým národem, zprávy o vyjmutí jeho těla z mauzolea a samostatném pohřbení byly přijaty klidně.
Na unikátní fotografie mauzolea dvou sovětských vůdců se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroje: nytimes.com, ricolor.org, history.com, wikipedia,org, archiv.ucl.cas.cz
