Imrich Rešeta
13. 11. 2020 17:03
Zdroj: Warner Bros. Pictures
Psal se 13. listopad 1953 a v důsledku zběsilého amerického honu na komunisty řešila komise pro učebnice ve státě Indiana, jestli měl Robin Hood rudé sklony.
Hon na komunisty pod vedením senátora Josepha McCarthyho a jeho Výboru pro neamerickou činnost poznačil v USA řadu odvětví, o práci ve 40. a 50. letech přicházeli nejen sympatizanti rudé ideologie a členové strany, ale kvůli stínu podezření leckdy také spousta nijak nezainteresovaných lidí. A nebyla nouze ani o absurdní situace.
Robin není Lenin
Mezi nejkřiklavější případy z období takzvané Rudé paniky patří paní Thomas J. White, republikánská členka Komise pro učebnice v americkém státe Indiana. Žádala totiž odstranění odkazů na příběh Robina Hooda z učebnic používaných státními školami.
„Ve vzdělávání existuje komunistická směrnice, která zdůrazňuje příběh Robina Hooda, protože okrádal bohaté a dával chudým. To je komunistická linie. Je to potřísnění zákona a pořádku a vše, co narušuje zákon a pořádek, je jejich palivem," tvrdila paní White.
I když se později od této výzvy distancovala, zůstala alespoň u tvrzení, že téma „vzít bohatým a dát chudým je oblíbenou politikou komunistů". A byla si jistá, že zasáhla správně, protože jinak by prý z jejích slov takový problém nevznikl.
Hrozny mizí ze škol
Vrchní státní inspektor pro vzdělávání si na základě tohoto sporu přečetl knihu o Robinu Hoodovi, a poté rozhodl, že by neměla být zakázána. Naznačil ale, že „komunisté si dali tu práci a překrucovali význam legendy Robina Hooda.“ Na opačné straně barikády, tedy v Sovětském svazu, byla tahle historka zdrojem pobavení. Jeden z rozhlasových komentátorů řekl, že „zapsání Robina Hooda do komunistické strany může rozumné lidi jen rozesmát.“
Na některých amerických univerzitách se v návaznosti na pokusy o zákaz Robina Hooda rozšířilo protestní Hnutí zeleného pírka, jehož členové obarvili slepičí pírka na zeleno a umísťovali je třeba na školní vývěsky.
Nicméně ne všechno dopadlo dobře. Hon na rudé nebezpečí poznačil USA natolik, že v 50. letech se na seznam zapovězených autorů dostal třeba Dalton Trumbo, který napsal slavný film Spartakus (1960), z knihoven zase mizel John Steinbeck a jeho slavný sociální román Hrozny hněvu. V druhé polovině dekády pak začal vliv senátora Josepha McCarthyho slábnout a po několika soudech, které vyhráli lidé vyhozeni z práce kvůli komunismu, pomalu docházelo k nápravě.
Zdroje: smithsonianmag.com, history.com
