Radka Křivánková
24. 09. 2019 08:47
Zdroj: Česká televize
Britský film Vražedná pole zachycuje dobu, kdy se v Kambodži chopili moci Rudí Khmerové. Za necelé čtyři roky zlikvidovali více než čtvrtinu vlastního národa. Zběsilé vraždění dodnes vzbuzuje emoce. Také proto, že za ně nebyl nikdo potrestán. Film, který krutý režim popisuje a včera ho vysílala ČT2, však sklidil tři Oscary.
Slavné válečné drama Vražedná pole (The Killing Fields) nás zavádí do Kambodži v roce 1973, kdy ji ovládli Rudí Khmerové, aby spustili krutou genocidu. Film z roku 1984 je přitom postaven na reálných textech skutečného zpravodaje amerických novin The New York Times Sydney Schanberga. Stal se nejúspěšnějším snímkem režiséra Rolanda Joffého.
Fotogalerie
Přátelství v době hrůz
Snímek vypráví o nepochopitelných hrůzách nebývalých rozměrů, ale také o velkém přátelství. Klíčovou postavou je právě Sydney Schanberg, kterého ztvárnil Sam Waterson. Jeho přítele, domorodého průvodce a tlumočníka Ditha Prana, si zahrál Haing Somnang Ngor. Ngor i v reálném životě prošel hrůzami diktatury Rudých Khmerů. Byl dokonce několikrát vězněn. Život mu zachránily lékařské znalosti a také to, že se neštítil živit brouky, termity a škorpiony.
Do děje nepochopitelných, ale skutečných událostí nás ve snímku s emotivní hudbou Mike Oldfielda vtáhnou i John Malkovich jako Al Rockoff, Julian Sands jako Jon Swain, Craig T. Nelson, Spalding Gray, Bill Paterson, Athol Fugard, Patrick Malahide, Graham Kennedy, Joanna Merlin nebo Nell Campbell.
Působivý příběh získal řadu ocenění, mj. Zlatý glóbus nebo cenu BAFTA. Byl nominován na sedm Oskarů, tři z toho proměnil. Bylo to i Oscarové ocenění za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli pro Hainga S. Ngora, ačkoli nebyl profesionálním hercem a Vražedná pole byla jeho debutem.
Jak to bylo doopravdy?
Ideje komunismu získali Rudí Khmerové jako kambodžští studenti bohatých rodin ve Francii. Jejich hnutí získalo příznivce po bombardování USA, kdy bylo tehdejší kambodžské království vtaženo do války ve Vietnamu. Posílil je i trénink a zbraně od severovietnamské armády. Vojáky nalákali na jídlo, většinou šlo o chudé kluky z vesnic, kterým nebylo více než patnáct let.
Jakmile se Rudí Khmerové dostali k moci, začali se ve velkém zbavovat všech nepřátel, i těch potenciálních. Na smrt okamžitě poslali všechny učitele, lékaře, vědce nebo lidi, kteří nosili brýle. Vypadali totiž jako intelektuálové, a tak byli pro režim ohrožením.
Agrární společnost, kde lidé trpěli hladem
Rudí Khmerové svrhli prozápadně orientovaný režim Lol Nol v roce 1975, který předtím v roce 1970 nahradil monarchii. Jejich cílem byla agrární společnost postavená na produkci rýže, přitom během diktatury odhadem zemřelo 1,7 milionů Kambodžanů na podvýživu a nemoci. Další milion lidí, z původních osmi milionů obyvatel, byl povražděn a umučen.
Zvrhlé komunistické ideje vedly Rudé Khmery i k největšímu útoku na instituci rodiny v historii lidstva. Všechny děti okamžitě odváděli od rodičů. Projev smutku po rodině byl trestán smrtí.
Krvežíznivé běsnění skončilo v lednu 1979, kdy krutý režim porazila vietnamská armáda. Bývalí Rudí Khmerové se však dodnes angažují ve vysoké politice země. Prožité utrpění přitom nikdo z místních nedokázal vymazat z paměti ani za desítky let.
