Imrich Rešeta
06. 12. 2020 16:57
Zdroj: Wikimedia Commons/The Life of Stalin: A Symposium, Public domain
Josif Stalin nechal zlikvidovat moskevskou katedrálu Krista Spasitele nejen kvůli jejímu náboženskému významu, strádajícímu státu se také hodilo 20 tun zlata z obrovské kupole.
Trvalo téměř čtyřiačtyřicet let ji postavit a světovou premiéru v ní měla Slavnostní předehra 1812 od Petra Iljiče Čajkovského, který tuto koncertní předehru připravil právě k otevření katedrály.
Fotogalerie
Pak ale z rozhodnutí sovětského vůdce Josifa Stalina šla katedrála Krista Spasitele k zemi. Měla ustoupit chloubě komunismu, Paláci sovětů. Ten však nikdy nevznikl.
Stalinova chlouba
Když v roce 1812 poražený Napoleon Bonaparte ne příliš slavně opouštěl Moskvu, car Alexandr I. podepsal manifest, ve němž deklaroval záměr postavit katedrálu na počest Krista Spasitele. Věřil, že Rusko před zkázou zachránila Božská prozřetelnost.
Než výstavba v Moskvě začala, uběhlo přes 20 let a za tu dobu se změnil nejen car, Alexandra I. nahradil jeho bratr Mikuláš I., ale také idea projektu samotného. Místo neoklasicismu a svobodozednářské symboliky se nový car inspiroval slavným byzantským chrámem Hagia Sofia. Po prvních dvou dekádách byla hotová stavba a došlo na vnitřek, který si vyžádal stejně dlouhou dobu. Třeba vnitřní dvoupodlažní galerie měla stěny vykládané vzácnými druhy mramoru a žuly, na malbách zachycujících válku s Napoleonem se podíleli nejlepší malíři té doby.
Jenže rok 1917 přinesl revoluci a s ní i změnu režimu, který byl teď oficiálně ateistický. A když se pak vůdcem stal Josif Stalin, chtěl stvořit něco, co by bylo chloubou komunismu a se 415 metry také nejvyšší stavbou své doby. Dominovat jí měla socha Lenina vysoká 100 metrů, pod nímž by bylo hlediště pro 21 000 lidí. Místo vybral Stalin tak trochu škodolibě - Palác sovětů se postaví místo katedrály Krista Spasitele.
Nový život katedrály Krista Spasitele
Katedrála nebyla první ani poslední náboženská stavba, která padla za oběť státnímu ateismu, ale její osud patrně nejvíc ukazuje tuto stránku obludnosti režimu. Památka, vzácná nejen z duchovního hlediska, ale také historického a uměleckého, měla na kupoli přes 20 tun zlata, tedy jmění, které zoufale potřebovala státní pokladna. A to byl druhý důvod, proč ji čekal neblahý osud.
Demolice katedrály Krista Spasitele začala v prosinci 1931 a trvala přes rok. Pak se ale ukázalo, že stát nemá na vybudování Paláce sovětů dostatek prostředků a do toho přišla také druhá světová válka. Na místě vznikla jen ohromná základová jáma, kterou v roce 1958 nechal Nikita Chruščov proměnit na největší venkovní bazén na světě.
S další změnou režimu přišly nové poměry a v roce 1990 získala pravoslavná církev povolení znovu vybudovat katedrálu Krista Spasitele, na kterou později přispěly také statisíce obyvatel města téměř 200 miliony dolarů. Stavba teď trvala už jen deset let. Dnes představuje nejvyšší ortodoxní chrám na světě a sídlo moskevského pravoslavného patriarchy.
Na unikátní fotografie z historie katedrály Krista Spasitele se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroje: russiau.com, wikipedia.org
