Imrich Rešeta
25. 04. 2020 08:23
Zdroj: Showpix.cz
Al Pacino za těch padesát let, co se objevuje ve filmech, zestárl přímo neuvěřitelně. Ale jeho oči ne. Jsou stále hluboké a pronikavé, jako v legendární fresce Kmotr. Jejich intenzita nepolevuje. A dodnes žije stejně vášnivě, jako hraje.
Na jednu ze svých nejslavnějších rolí byl předurčen. Rodiče jeho matky sice žili v Bronxu, ale byli imigranti z vesnice Corleone. On strávil u babičky a dědečka spoustu času, protože když se rodiče rozvedli, máma se přestěhovala k nim. To mu byly dva roky.
Fotogalerie
Vyrostl z něho trochu nezvladatelný kluk. Prý začal pít a kouřit ještě než mu bylo deset. Poté se sice objevilo problémové chování, dostával se do potyček, ale naštěstí se držel dál od drog. Když si místo původně zvažované kariéry basebalového hráče vybral herectví, šeredně se pohádal s mámou, která měla o jeho budoucnosti jinou představu. A tak odešel z domova, aby naplnil svůj osud.
Hledání vzoru
Podle učitelů mu v životě chyběl otec, ať už pevná ruka nebo vzor, který by mu ukázal, jak se správně chovat. To v sobě nesl po dlouhá léta a patrně i proto se nikdy neoženil, byť má tři děti se dvěma různými ženami. „Rodiče se rozvedli, když mi byly dva roky a otec už se nikdy v mém životě neobjevil. Se svými dětmi jsem to chtěl mít jinak. Chtěl jsem za ně být zodpovědný," říká v rozhovoru pro The Guardian.
Do té doby životem proplouval svobodně, pohyboval se, podle vlastních slov, zejména „ve své hlavě" a herectví pro něj bylo vším. Není divu, že se mu první dcera, Julie Marie, narodila až na prahu padesátky. A o deset let na to si s herečkou Beverly D'Angelo pořídil dvojičky Antona Jamese a Olivii Rose.
Za velký luxus nepovažuje peníze, ale anonymitu. Té se mu, z pochopitelných důvodů, nedostává často. V rozhovorech si zvykne na toto téma postesknout, protože si nemůže jen tak zajít koupit něco do obchodu, nebo jít metrem. Ještě před třiceti lety prý byla sláva o něčem jiném. Teď to má hodně složité, když chce jít s dětmi ven. Pronásledovatelů se nezbaví.
Po stopách Corleoneho
Filmovou kariéru začal až na prahu třicítky. Do té doby se protloukal životem plným náhodných zaměstnání, které mu umožňovali přežívat, a prací v hereckých studiích, kde mu umožnili opravdu žít. V roce 1968 hrál pouličního grázla v jednoaktovce Israele Horovitze s názvem Indián chce do Bronxu. Na jednom z představení ho viděl Martin Bregman, který byl osmadvacetiletým hercem uchvácen a stal se jeho dlouholetým manažerem. Právě Bregman ho pobídl, ať zkusí i film.
Tři roky na to už natáčí snímek Panika v Needle Parku (1971), ve kterém si zahrál člena skupiny narkomanů přežívajících na ulici. Svým výkonem zaujal Francise Forda Coppolu, který zrovna obsazoval prvního Kmotra (1972) a Pacino byl konečně na správné cestě. I když musel režisér bojovat se studiem, protože to byl velký projekt se slavným Marlonem Brandem a mladý neznámý herec se jim nelíbil.
„Michael Corleone byl a stále je moje nejtěžší role. Neviděl jsem ho jako gangstera. Cítil jsem, že jeho moc je jeho nevyzpytatelná kvalita," vzpomíná Pacino. A opravdu, v jeho podání mladý Corleone působí přesně tak. Není na první pohled čitelný, jen jaksi znepokojivě nevyzpytatelný. Přesně jak ho herec charakterizoval. A díky tomu získal svou první nominaci na Oscara.
Celkem jich má devět, kromě jiných i za první dva díly Kmotra. Ale zlatou sošku získal za pro něj na první pohled nezvyklý snímek Vůně ženy (1993), v němž si zahrál zatrpklého, slepého a osamělého starce, který se chystá skoncovat se životem, ale jisté setkání mu ukáže, že by o hodně přišel.
Jedinečný Pacino
Je známý zejména díky filmům jako Kmotr, Zjizvená tvář nebo Serpico, rolemi tvrdých mužů pohybujících se často na hraně zákona nebo rovnou daleko za ní. Jenže on z nich nedělá jednorozměrné a lehce uchopitelné figury, i v těchto drsnějších rolích je plný různých emocí. Ne jenom těch negativních. Překypuje životem a vkládá do toho všechno.
„Dokud máte vášeň pro umění, pokračujte v práci, protože věk vás dohání," řekl jednou. Zdá se ale, že s věkem si těžkou hlavu nedělá. Jenom loni natočil dva velké a úspěšné filmy - Tenkrát v Hollywoodu (r. Quentin Tarantino) a Irčan (r. Martin Scorsese). Ten druhý mu dokonce vynesl devátou nominaci na Oscara.
I když je mu dnes osmdesát, díky vášni pro umění a život jako takový nejeví známky zpomalení.
